Tahák z historie 2. světa

2016 - předčasné volby vyhrává levicová euro-skeptická SPOZ v čele s ministry někdejší Luxovy a druhé Grossovy vlády ( Ivan David, Eduard  Zeman, Jan Kavan ), ustavuje koalici se stejně euroskeptickou až nacionalistickou pravo-středovou  ODS nového předsedy E. Kožušníka. ČR zlepšuje vztahy s Ruskem a ostatními zeměmi BRICS. Rozdělení společnosti započaté prezidentskou volbou pokračuje a stupňuje se. Prezident J. Paroubek tuto vládu podporuje, stejně jako jeho předchůdce M. Zeman. Václav Klaus vesměs také.

2013 - premiér Jiří Paroubek se stává prezidentem republiky na úkor K. Schwarzenberga, parlamentní volby vyhrává euro-optimistická TOP 09, ODS získává daleko méně hlasů než před 4 lety. Premiérem se místo krátkodobého Bohuslava Sobotky ( ČSSD ) stává Miroslav Kalousek ( TOP 09 ). Proevropská politika je akcentována drakonickými ekonomickými opatřeními. V občanstvu narůstá nespokojenost.

2009 - předčasné volby vyhrává Paroubkova ČSSD, který jako premiér uzavírá koalici s proevropskými stranami TOP 09 ( K. Schwarzenberg prvním vicepremiérem a MZV, Miroslav Kalousek ministrem financí ) a Stranou zelených nového ministra školství O. Lišky. Topolánkova ODS oslabena, zůstává v opozici. 

2008 - Miloš Zeman znovu prezidentem po gentlemanské dohodě s premiérem M. Topolánkem a pragmatickým šéfem KDU - ČSL M. Kalouskem, i když proti-kalouskovská část lidovců podporuje společného protikandidáta SZ a ČSSD J. Švejnara, exministra někdejší Pithartovy vlády a ekonomického oponenta V. Klause.

2007 - zaveden bonus pro vítěze voleb na řecký nebo italský způsob, díky němuž pak vyhrávají povolební rozdělování hlasů postupně ČSSD, TOP 09 a SPOZ.

2006 - ODS vyhrává volby, premiér M.  Topolánek uzavírá koalici s lidovci, M. Kalousek ministrem financí, K. Schwarzenberg v Černínském paláci ( za ODS ). Mají dohromady 93 + 13 hlasů, tj. 106 proti 6 hlasům SZ a 88 hlasům ČSSD a KSČM. Stanislav Gross odchází z politiky. Novým předsedou ČSSD se stává exministr místního rozvoje Grossovy vlády Jiří Paroubek, který ji posouvá více doleva, ačkoli dříve patřil k pravému anti-zemanovskému křídlu ČSSD.

2005 – vládní krize kvůli Grossově půjčce na byt, lidovci M. Kalouska opouštějí vládu, S. Gross ji doplňuje o ministry blízké prezidentu M. Zemanovi ( ministr zahraničí V. Laštůvka, dopravy J. Schling, životního prostředí M. Kužvart ). To prezidenta Zemana obměkčuje a jmenuje ji. Menšinovou vládu podporuje KSČM.

2003 - Miloš Zeman zvolen prezidentem jako kandidát vládní ČSSD. V tajné volbě ho podpořila převážná část ČSSD, KSČM, ale i klausovská část ODS a několik lidovců okolo místopředsedy M. Kalouska.

2002 - vítězná ČSSD se 70 mandáty sestavuje vládu s lidovci, kteří mají 32 křesel, tj. 102 hlasů dohromady v PS PČR. Premiérem se stává oblíbený dosavadní ministr vnitra S. Gross, lidovecký šéf Jan Kasal se stává předsedou Sněmovny. US v čele s vicepremiérem a ministrem financí K. Künhlem propadla a do parlamentu se již nedostala.

1998 - Josef Lux sestavuje po předčasných volbách vládu svých lidovců, ČSSD a US se 113 mandáty. Miloš Zeman opět předsedou Sněmovny, šéf Unie svobody Jan Ruml pro odpor k ČSSD, ale i Václav Klaus kvůli tlaku svých spolu-straníků z ODS odcházejí z politiky..

1996 - volby opět vyhrála ODS, ale koalice s lidovci a ODA má jen 99 mandátů. Podporuje ji Zemanova ČSSD, ta ale má méně mandátů než ukazovaly průzkumy. HOP V. Havla propadlo, silný zisk mají komunisté a republikáni. Miloš Zeman předsedou Sněmovny, stává se radikálním kritikem vlády, ač předtím byl umírněným centristou oproti radikálním kritikům Klause, komunistům i HOP.

1993 - Petr Pithart zvolen prezidentem republiky i přes Klausovu skrývanou nechuť, exprezident V. Havel začíná formovat základy HOP, Hnutí za občanskou poctivost.

1992 - předčasné volby vyhrála přesvědčivě ODS, bývalý ministr financí a poté šéf SBČS V. Klaus premiérem. Rozpad ČSFR, V. Havel rezignoval na post prezidenta.

1989 - po prvních svobodných volbách nastupuje Pithartova vláda, ta prosadila většinu svých reformních a privatizačních záměrů. ODS i KSČM posledního komunistického šéfa ČSSR F. Pitry se bouří proti výprodeji národního majetku do zahraničí.

1988 - Lubomír Štrougal odchází z postu prezidenta a prvního tajemníka ÚV KSČ, první debaty komunistického režimu s opozicí a volby do parlamentu z více kandidátů. 

1970 - Alexandra Dubčeka nahrazuje na postu prvního tajemníka ÚV KSČ dosavadní vicepremiér a předseda byra pro stranickou práci v českých zemích Lubomír Štrougal, muž Kosygina a Suslova.

1968 - Klement Gottwald po stranické kritice nucen opustit nejprve post předsedy KSČ, poté i funkci prezidenta republiky. Nový první tajemník ÚV KSČ A. Dubček po srpnové invazi nepodepsal moskevské protokoly, začíná specifická normalizace a konsolidace, tzv. československá cesta. Šéf sovětské strany a vlády A. N. Kosygin a šéf- ideolog KSSS M. Suslov ji tolerují. Nostalgicky se vzpomíná i na národně-demokratický režim tzv. První republiky. 

1953 - po Stalinově smrti podporuje prezident ČSR Klement Gottwald nový reformní Berijův kurz. 

1941 - Emil Hácha rezignoval na post protektorátního prezidenta. Německo nastolilo vojenskou vládu v Protektorátu Čechy a Morava. Premiérem loutkové vlády Jan Rys - Rozsévač. 

1938 - ČSR se bránila vojensky Hitlerovi, což jí zajistilo obdiv celého světa.

1933 - Jaroslav Hašek vydal svoje 4. pokračování Švejka, které bylo za pozdějšího komunistického režimu tabu kvůli pasážím o ruské revoluci.

1918 - vzniká ČSR pod heslem "Pryč od Berlína, pryč od Augšpurku!" Prezidentem ČSR zvolen historik J. Pekař. V roce 1935 ho střídá podnikatel a mecenáš J. A. Baťa.

1916 - vypukla světová válka.

1914 - začíná odboj české Maffie proti narůstajícímu německému centralismu.

1880 - Kancléř Otto von Bismarck zvolňuje tzv. Kulturkampf. České vlastenectví a katolictví nabírá další dech.

1871 - České království se stává součástí Německého císařství.

1848 - vzniká Republika Čech a Moravy, která je však po roce udolána intervencí států  Německého spolku. Prezidentem RČM František Palacký, který v letech 1849 – 1876 žije v emigraci.

19. století - české národní a náboženské obrození. Katolictví tolerováno stále více.

1620 - stavovská vojska zvítězila na Bílé Hoře. Počátek protestantské germanizace a náboženského útlaku katolíků, masová emigrace katolíků do Bavor.

1453 / 1471 - králem zvolen Jiří z Kunštátu a z Poděbrad, který vrátil husitské hnutí do úplné jednoty s katolictvím a Římem.

1434 - vítězná bitva husitské koalice u Lipan, zemský správce Prokop Holý hlavní postavou království až do roku 1439, kdy naopak narůstá moc moravského hejtmana Jiřího z Kunštátu a Poděbrad.

1431 - arcibiskup pražský Jan Hus zemřel. Konec puritánské doby v Čechách.

1419 - husitské hnutí začíná po smrti krále Jošta Lucemburkého narůstat, dochází i k ozbrojeným střetům. Arcibiskup pražský Jan Hus ustanoven správcem království.

1415 - Jan Hus pověřen kostnickým koncilem církevní reformou v Čechách.

1331 / 1419 - vláda Jana Jindřicha a jeho syna Jošta Lucemburského.

919 / 955 - vláda krále Václava Svatého. Král padl v bitvě na řece Lechu.