·         Viděli jste film, či četli jste knihu Zlatý kompas? Prý je to proti-křesťanské dílo. Ale já bych to spíše viděl jako kritiku svobodného zednářství: ti pánové v hábitech vládnoucí společnosti okrádají děti o jejich duše ( ztělesněné zvířetem … ). A to nám přece připomíná lóžové bratry v zástěrách, ne? Ti nám také chtějí vzít naši duši, náležící Bohu, a dát jí na oltář svého bezbožného ateismu!

·         Karel Kryl, básník a písničkář, toť dokonalý antipod neúspěšného básníka a novináře Pavla Daneše. Proto i Letiště Praha mohlo být pojmenováno v jednom ze světů nám známých Letištěm Karla Kryla.

·         Islámský terorismus, politický islamismus – je výtvorem tajných služeb Západu?

·         Výchozím bodem je Španělsko po klíčovém datumu  20. 11. 1975, tedy dni, kdy zemřela prezidentka Španělské republiky a generální tajemnice ÚV KS Španělska Dolores Ibarruri. Následujícího roku provedli tzv. „eurokomunisté“ kulatý stůl všech politických sil, národní usmíření a dovolili návrat emigrace z let 1936 – 1939. A v roce 1977 proběhly svobodné volby, první od roku 1936.

·         Jakým duchem je asi veden obávaný soudce Baltazar Garzón, jenž honí ve jménu svobody, pravdy a lásky po celém světě „zloduchy“? Nyní si posvítil na Isla del Sol, kde chce stíhat nejen představitele bývalé vojenské junty maršála Garnera, ale i např. československé komunisty, žijící tam od pádu Garnerovy diktatury roku 1990 v exilu. Padni komu padni, lidsko-právní mafie válcuje svět!

·         Válkou na severní Moravě a ve Slezsku v jednom ze světů se zabývá ve svém kontrarevolučním Protiproudu bývalý hradní mluvčí Petr Loučka. Snaží se rozklíčovat motivy jednotlivých stran konfliktu, jakož i evropské a americké angažmá v této věci. Stojí za to si tyto postřehy zakladatele a bývalého šéfredaktora týdeníku Reflektor přečíst!

·         Kandidátka Strany demokratických sil ( dříve Demokratické strany práce, ještě dříve, jak známo, státo-strany NSP ) do krajských voleb na Ústecku je plná pozoru hodných figurek bývalého režimu. Můžeme tam vidět např. J. Pláteníka ( bývalý vedoucí tajemník OV NSP v Chomutově, poté poslední první tajemník KV NSP ústeckého kraje ), MUDr. K. Pekaře ( před-revoluční ředitel nemocnice v Mostě, po změně režimu podnikatel ve zdravotnictví ), Františka Bavora ( předseda MěNV v Lounech od roku 1975 do roku 1988 ) a další výtečníky. Třeba ředitel ústecké chemičky F. Kovanda se k SDS vrátil po mezičase, kdy dělal politiku v dresu DSS.

·         Řád Jitřní hvězdy ( anglicky se jitřenka řekne Morning Star, jejich britské noviny se také proto jmenují Morning Star Post ) je pozoru hodným spolkem s tajemným pozadím. Jedním z jeho předáků, dokonce jeho velkopřevorem byl v polovině 18. století známý dobrodruh Clement Adler, mimo jiné hrdina historického románu spisovatele Ondřeje Kreidla staršího. Jeho členy pak bylo několik církevních prelátů i světských šlechticů. Dějiny Řádu jitřní hvězdy přitom sahají daleko do počátků světů před rozštěpením. Řádoví bratři sehráli nikoliv nevýznamnou roli na Východě před tzv. Velkou válkou ve 22. století, a vrátili se zpět o sto let později na Západě, když se českou prezidentkou stala dcera zakladatele Vlastenecké fronty markýza Marie Magdaléna de Lassalle, členka Řádu Jitřní hvězdy.

·         Když zemřela tragickou smrtí v roce 2010 irská politička Andrée de Saint – Bris, velice zajímavou noticku jsme si o ní mohli přečíst např. v časopisech Citadella či ve Wicce. Proč tolik zájmu o tuto ženu? Prošla mnoha funkcemi v rámci tzv. západního, nebo-li „keltského“ kulturního okruhu magických struktur. Patřila nejen k vysokým činovnicím Organizace svobodného magisteria, ale byla i vážnou kandidátkou na tzv. „ministryni kouzel“  Velké Británie a Irské republiky. Tehdy neuspěla a nikdy nepřestala litovat své porážky triem „hoghwartských“ kouzelníků H. Grangerovou ( ministryně ), H. Potterem ( vedoucí ministerského odboru ) a D. Malfoyem jr. ( první náměstek ministryně ). Patřila i k veteránkám občanské války britsko - irského magického světa, tzv. Temných let, kdy byla nucena přestát i mučení ze strany ctitelů „Pána Zla“ ... 

·         Zesnulý ing. Ivo Vízner nás zavádí do pozadí nacistických ezoterických struktur. Jaké jsou kořeny zájmu nacistických vědců o Antarktidu? Proč došlo po roce 1945 k fůzi německých nacistických iluminátů s americkými tzv. bonesmany, tedy členy vysokoškolské tajné elitní společnosti Skull and Bones? Létající talíře – byli to návštěvníci z jiného časoprostoru? 

·         V USA je komunita Jiných mnohem konzervativnější, než např. jí nejvíce podobná komunita Jiných ve Velké Británii, např. je zde zakázáno Jiným stýkat se s normálními lidmi, lidově řečeno tzv. „Nečary“. Také se v této souvislosti ve třicátých letech 20. století provalilo propojení mezi vedením Jiných v New Yorku a anti-magickou sektou, tzv. Salemskou společností ( název odvozen od nechvalně známých procesů proti údajným čarodějnicím v Salemu v Nové Anglii v 17. století. ), která napadala komunitu Jiných a vytvářela tak strach mezi jejími představiteli směrem k ostatním obyvatelům Spojených států. Ostatně i v jiných zemích světa se řešilo toto dilema, zda se zapojovat do běžné lidské společnosti. Nepřesně se jednotlivé strany sporu označují za „liberály“ ( pro kontakt ) a „konzervativce“ ( proti zapojování ).

·         Nejen vlkodlaci bojovali v řadách Rudé armády ve Velké vlastenecké válce, již za První světové války poslala Velká Británie svému ruskému carskému spojenci speciálně vycvičené mágy a také specialisty na ukrajinské draky. Zajímavě se o tom pojednává v Citadelle č. 8 / 2007.

·         Jak pronesl jeden z vlivných „jiných“: proč jsme my Jiní pořád tak neviditelní? Buzny se už vzájemně žení, černoši mají prezidenta Ameriky a Židi si vytvořili vlastní stát! A my nic …

·         A s těmito tématy souvisí i Tzv. Černá legenda.  Upíři, čerti, vodníci ( jejich patronem je Sv. Jan Křtitel ), si v minulosti prožili svoje. Nejvíce je v historii pronásledovali osvícenci, ilumináti, svobodní zednáři, ateističtí bolševici. Předtím již ve starověku pohanští kněží, např. germánští, nebo keltští druidové. Ti také upalovali vědmy a „čarodějnice“, domnělé i faktické. A tato tzv. Černá legenda pak měla chránit všechny Jiné – pověstmi a pohádkami, i historkami o jejich nebezpečnosti. Koexistence středověku totiž vzala v bezbožném novověku za své …

·         O rozdělení světa na více paralelit pojednává i jeden zajímavý seriál. Přináší případ policisty z roku 2219 a jeho trojí rozdělení po autonehodě.  Po těžké automobilové nehodě, která vzala život jednomu členu z jeho rodiny, žije policejní detektiv Michael Britten ( v seriálu ho hraje Jason Isaacs ) střídavě ve dvou alternativních realitách. V jedné z nich zemřel jeho syn, ve druhé pak jeho manželka. V obou realitách řeší jiné případy, v každé z nich nachází jiné stopy. V momentě, kdy z toho má v hlavě parádní nepořádek, kdy se mu oba světy začnou slévat v jeden, zjišťuje, že některé stopy z jedné reality se mu hodí v realitě druhé. Probudí se ale nakonec do své, třetí, reality domovské. Tam byl na pokraji smrti on sám a toto vše prožil v kómatu, „prosnil“ to.

·         Citadella přinesla někdy v roce 2008 i jeden zajímavý článek o problematice likvidace R. Heydricha v roce 1942.  Reálie příběhu: čtvrtý svět a likvidace R. Heydricha - kdyby totiž neproběhl atentát v Praze, hrozí díky vzmáhajícímu se nacistickému okultismu budoucnost, jak ji plasticky vykreslil ve své trilogii Valhalla spisovatel F. Novotný. Čtvrtý svět je totiž podle článku v Citadelle nejméně stabilní a nejméně odolný ke změnám. Speciální okultní jednotka českého krále vznikla koncem 30. let ještě v Praze právě za účelem oponování nacistickým esoterikům z Thule a Anhennerbe, za války v Londýně pak její aktivita vzrostla právě za účelem odvrácení případného nacistického vítězství. Citadella přináší i rozhovor s bývalým členem této speciální královské jednotky. Doporučujeme!

·         Kněz, mající vizi o rozdělení světů, a pocházející ze čtvrtého světa, setká se v horečném snu se španělským knězem ze světa druhého. Námět béčkového sci – fi filmu? Nikolivěk! Český kněz, známý mystik a léčitel Florián Franta, seděl v padesátých letech v komunistickém vězení. Prožil zde zápal plic, z něhož jen zázrakem vyvázl živý, a na pokraji smrti měl několik vizí. Procházel mnoho paralelních realit. V jednom z těchto světů, ve dvojce, se setkal se španělským knězem zavřeným do bolševického koncentráku v republikánském Španělsku po roce 1939. Ten mu sdělil ( jednalo se o blahoslaveného José Maria Esperangu, umučeného v roce 1941 ), že rozdělení světů slouží ke spáse duší, aby alespoň v jednom z nich byla duše toho konkrétního člověka spasena.