Empire of Elisea je územím na odvrácené straně Měsíce, "zónou soumraku" našeho poznaného světa. Paralelním vesmírem s vlastní, alternativní historií a s vlastními fyzikálními zákony. Přijměte pozvání nahlédnout na tento dosud nezmapovaný kontinent.  

Na počátku byla hra … několik mladých idealistů, kteří si říkali Piráti, se rozhodlo vytvořit svůj vlastní Matrix, počítačovou simulaci světa římského období, kde by historie probíhala jinak, dle jejich názoru lépe a civilizovaněji. Psal se rok 2015, a jejich reálný svět se řítil, jak jim připadalo, do nezvladatelné krize až katastrofy.

Začal rok 1 tohoto smyšleného „Empire of Elisea“ a v jejich reálném světě právě končil červen roku 2015. Vše se vyvíjelo hezky, klidně, téměř shodně s existujícím reálným světem, jak ho znali z historie. Soutěžili mezi sebou, a kdo z Hráčů právě vedl, stal se vyvoleným „bohem“, který určoval směřování jemu právě připadajících alternativní planety Země.

Ale postupně mezi nimi narůstaly neshody, zejména když část Hráčů začala za úplatu poskytovat tuto virtuální realitu svým známým, kamarádům, klientům. Vše bylo na oko bezpečné, dostali jste se na čas do tohoto „matrixu“ a žili jste po omezenou dobu tam. Jakmile jste ztratili život ve virtuální realitě, pouze jste se probudili do reálu. Bez větších následků. Pouze Hráči s velkým H měli právo žít ve virtualitě a navštěvovat ji neomezeně. Každý náš reálný den „tam“ znamenal a počítal se jako dva roky v Empire, takže na počátku dubna roku 2018 se tyhle naše dva světy setkaly ve dni se shodným datem.

 A právě tehdy si začal žít tamten svět autonomně, nezávisle na Hráčích …

Ale i historie se tam již po staletí vyvíjela jinak. Zásluhou jednoho z Hráčů se totiž západní, římský svět odklonil 3. – 4. století po Kristu od křesťanství a nastalo dlouhé, 13 století trvající pronásledování křesťanů, ne nepodobné tomu před rokem 313 našeho reálného světa, kterého byl tamten vymyšlený prostor Empiru ušetřen. Pohanské malé státy, soupeřící mezi sebou a postrádající sjednocující ideu, neodolaly, stejně jako předtím oslabená východo-křesťanská Byzanc, náporu muslimských Osmanů a celá střední Evropa se stala, až po šumavské hraniční hory, v 17. století soustem Turků. Zvrat nastal s příchodem pravoslavného Ruska v 18. a 19. věku, pod jehož vlivem byly i Čechy a Morava osvobozeny od turecké nadvlády. Ve středo-evropském prostoru pak soupeřily dvě ideologie – křesťanství, navazující na 13 století mučednictví Kristových následovníků ( a silně ovlivňované Ruskem a pravoslavím ), doplňované vlastním katolickým a z podzemí staletých katakomb vyrostlým západním křesťanstvím ( jež dokázalo povstat mj. v českých zemích počátkem 15. století proti pohanskému řádu tzv. kališnickou kruciátou a dalšími malými vzpourami v jiných letech ), a západo-evropské osvícenství, inspirované myšlenkami 18. a 19. století. Obě ideologie se střetly ve velké válce v letech 1940 – 1945, kdy pohansko – osvícenecké velmoci Francie a Prusko s pomocí Bavorska a Saska okupovaly i Prahu, osvobozenou v roce 1945 ruskou pravoslavnou „Svatou armádou“ moskevského cara. Svět poté rozdělila „železná opona“, nápadně se ve střední Evropě shodující s někdejšími hranicemi Osmanské říše.

Český konzervativní katolický režim v letech 1948 – 1989 navazoval na obě zmíněné křesťanské tendence, revoluce v roce 1989 naopak vycházela z pohansko-hedonisticko-osvícenské tradice starověku, středověku i novověku. A tento boj trval až do 23. století. Do roku 2219.

Tehdy nastal Velký třesk, kdy se jeden jediný svět, vymyšlený Hráči, rozpadl na dvě desítky alternativních variant. Hra „Empire of Elisea“ tak dostala zcela novou dimenzi, již zcela oproštěnou od zásahu nás, lidí na reálné Zemi …

Lidé ve světě Empire si tehdy mysleli, že je opustil Bůh. Ale zasvěcení věděli, že tehdy se naopak právě Bůh zřejmě ujal mnoho-vrstevnatého světa Empiru a vedl ho ke svému plánu ...  

Z dějin Empire 

Nápor Turků do Evropy byl zničující. Konstantinopol, perla Bosporu, padla v roce 1453. Následovalo Srbsko a Bosna, Budín dobyli Osmané v roce 1526. Ve Vídni stanuli vyznavači proroka Mohammeda v létě 1529. Praha, sídlo podivínského krále Rudolfa, opírající se o moc Elfů, byla Turky obsazena v roce 1608. Nešťastnému panovníkovi, jehož hlavu vetřelci nabodli na kůl a nosili pražskými ulicemi, nepomohla ani elfská magie. Praha se osvobodila z turecké moci až během osvobozovací revoluční války v letech 1848 – 1849.

Elfové a jejich návrat k moci po 400 letech férijského vyhnanství – toť také zajímavá historická otázka. Po velké válce, vedoucí v podstatě k pádu evropské civilizace a návratu do pozdního středověku, se v roce 2030 hlavní vojevůdce elfské intervenční armády, která obsadila v roce 2027 Prahu, prohlásil králem v Praze. Elfové pak drželi trůn obnoveného Českého království až do porážky v roce 2145.