Postřehy zprava 21. 5. 2017
Zeman v nebezpečí. Máme náhradní plán?
Autor: Adam B. Bartoš
Publikováno: 21. 5. 2017
Vlastenecká scéna dlouhodobě podporuje prezidenta Miloše Zemana, ale je to spíše z nouze ctnost. Tváříme se jako státotvorní, když stojíme za Zemanem, protože ho ostřelují v médiích, a přitom musíme se skřípěním zubů tolerovat všechny jeho vrtochy, eurofederalismem počínaje, a napojením na staré struktury konče. Proč? Jenom proto, že byl Miloš Zeman v danou chvíli prezidentské volby roku 2013 lepší než Karel Schwarzenberg, nebo proto, že odvážně kritizuje nelegální migraci? Není to ale v roce 2017 málo?
Kdokoli by byl přece lepší než Karel Schwarzenberg a je také mnoho politiků, kteří kritizují nelegální migraci. Pokud Miloš Zeman navíc nekritizuje Brusel v jiných než imigračních otázkách či se nechává ovládat pomsty chtivostí, jak vidíme v poslední době, není na čase, aby vlastenecká scéna místo setrvačné Zemanovy podpory ( z nedostatku vlastní fantazie ) vygenerovala vlastního kandidáta?
Nepodporovala vlastenecká scéna M. Zemana dosud jen proto, že z vlastní lenosti a pohodlnosti nedokázala najít a veřejnosti nabídnout nikoho lepšího a není to spíše její ostuda, kterou by měla v těchto volbách napravit? Neměla by se shodnout na kandidátovi, který bude říkat podobné věci jako M. Zeman, ale přitom půjde ještě dál a nebude také tolik popuzovat druhou polovinu národa svým chováním? Není na čase, aby vlastenecká scéna místo podpory Miloše Zemana „z nouze“ podpořila vlastního kandidáta, který nebude spojen s bezmála třemi desítkami let současného režimu?
Pokud vím, zatím se o prezidentské křeslo „vlastenecký“ kandidát nepřihlásil. Všichni Zemanovi protikandidáti jsou pravdoláskaři. Nepředpokládám, že by se na tomto poli v budoucnu něco dramatického změnilo – jen pravdoláskařských kandidátů přibude, případně se objeví kandidáti se zajímavými názory, ale široké veřejnosti neznámí a tudíž bez šance.
V minulosti tu byly pokusy ( vážné i jen teoretické ) ucházet se o prezidentskou funkci od lidí, které bychom k vlastenecké scéně počítat mohli či měli, ale kteří dle mého mínění nemají k výkonu této funkce předpoklady, nebo se na ni prostě nehodí. Nemyslím, že by prezidentem České republiky měl být někdo s korejskými a japonskými předky, Tomáš Vandas není všeobecně respektovaná osobnost a Miroslav Sládek, při vší úctě ke konzistentnosti jeho názorů, postrádá morální kvality k výkonu takového poslání. Vlastenecká scéna se tváří bezradně, protože má-li mezi sebou intelektuály, kteří se pohybují v akademickém světě ( a mohli by tak konkurovat intelektuálům havlistickým ), pak je zároveň diskvalifikuje jejich vysoký věk, neochota se do politického boje vrhnout a hlavně malá popularita. Vytváření umělých kandidátů z řad podnikatelů ( a lá Kiska na Slovensku ) či dokonce oligarchů ( na Ukrajině P. Porošenko, u nás v trochu jiné funkci A. Babiš ) či vůbec jen nastrčených loutek podnikatelů či oligarchů ( viz slovenský film Kandidát ), je pro vlasteneckou scénu nedůstojné. Její kandidát by měl být známý, konzistentní ve svých názorech, které by měly být pro většinovou veřejnost srozumitelné a přijatelné, zkrátka člověk autentický, opravdový, z masa a kostí, s životním příběhem, ne žádný uměle médii či reklamou vyšlechtěný rádoby kandidát.
Poslední eskapády Miloše Zemana navíc ukazují, že při vší jeho politické moudrosti a dalších jeho kvalitách není tento schopen některé situace zvládat s noblesou, ale nechá se snadno svést k nedůstojným činům, kterými dává zbraně do rukou svým nepřátelům, dychtivě čekajícím na každý jeho chybný krok. Dokonce i ti, kteří ho volili, jsou nyní leckdy na rozpacích a naznačují, že jejich podporu už nemá. Právě vzrůstající ataky na prezidenta M. Zemana v poslední době mi opakovaně na mysl přinášely otázku – jsem jako ( státotvorně a pro-národně uvažující ) vlastenec odsouzen k tomu, že budu muset vždy a za každé situace podporovat „menší zlo“ a to konkrétně M. Zemana, protože „tu nikdo jiný není“, nebo se zamyslím, zda by tu nebyl kandidát, který by byl přijatelnější nejen pro lidi mého světonázoru, ale celkově přijatelný pro minimálně stejně velkou skupinu voličů, která nyní M. Zemana podporuje, ne-li větší?
I když s těmito útoky na M. Zemana nesouhlasím ( mediální kampaň, neziskovkami placené demonstrace v době jeho nepřítomnosti ), a má v tomto boji mé sympatie, za člověka, který odmítá nacionalismus a vyvěšuje na Hradě vlajku EU jako symbol národního ponížení ( a ve výčtu jeho – pro národovce popuzujících – kroků bych mohl pokračovat ), krvácet do nekonečna nemám zapotřebí. Jsem přesvědčen, že spolu se mnou i řada dalších vlastenců.
Miloš Zeman není špatný prezident. Dokonce je i v současné době stále ještě ten nejlepší, kterého můžeme mít, uvážíme-li jeho dosud známé protikandidáty, ať z prezidentské volby minulé nebo té nadcházející. Pro zemi odvedl dobrou práci, kterou mu nikdo neupře. Nicméně je třeba dívat se dopředu. A kromě toho, co jsem zmínil výše, je tu ještě jeden vážný argument: už jen pro případ, že by bylo Miloši Zemanovi jakýmkoli způsobem zamezeno kandidovat ( jakože takové snahy už nyní existují ), musíme mít záložní řešení.
Nepsal bych to, kdybych neměl tip na někoho konkrétního. Jen ho ještě budu muset přesvědčit …
Zdroj: webové stránky Národní demokracie, https://narodnidemokracie.cz/zeman-v-nebezpeci-mame-nahradni-plan/
Odpovědi A. B. Bartoše na dotazy serveru Aktualne.cz + odkaz na článek
Publikováno 16. 5. 2017
Aktuálně.cz ( A.cz ) : Jak vidíte po tomto spojenectví své šance v parlamentních volbách?
Adam B. Bartoš ( ABB ): Do Sněmovny se dle našich odhadů mohou dostat dvě „opoziční“ uskupení. Rozumní jsou alternativa nejen k neoblíbeným vládním stranám, ale i k těm, které se tváří jako „opozice“, ale jsou domluveni na spolupráci s jednou z vládních stran. Vyšli jsme vstříc dlouhodobému volání lidu po sjednocení trestu hodně roztříštěných vlasteneckých subjektů, proto věříme, že Rozumní se mohou do parlamentu dostat.
A.cz: Jednáte i o spolupráci s Úsvitem?
ABB: S Úsvitem jsme už domluveni, respektive s jeho částí. Jsem rád, že se pan Černoch distancoval, spolupracujeme s tou rozumnější ( vlasteneckou ) částí Úsvitu, která dodá své kandidáty a bude mít i několik lídrů kandidátek.
A.cz: Proč ke spojení došlo?
ABB: Pragmatická úvaha, že v jednotě je síla a spojení stran je jako spojení Svatoplukových prutů. Každý si v tom spojenectví najde své oblíbence a ten, kdo je rozumný, přehlédne to, s čím nesouhlasí u těch druhých. Je totiž více věcí, které nás spojují, než které nás rozdělují, takže je to jediný rozumný krok, než kandidovat samostatně. Navíc se tím šance na úspěch přirozeně zvyšuje, protože každý do našeho společného projektu vnese nějaký vklad.
Vícero subjektů se o sjednocení snažilo, i Národní demokracie v tom podnikala jisté kroky. Velký podíl na tom má však Mgr. Petr Hannig, který je dobrý a moudrý vyjednávač. Jeho Rozumní jsou navíc centristé, kterým nikdo nemůže vyčítat jakoukoliv radikální orientaci jak do levého spektra, tak do pravého spektra, což usnadnilo společnou dohodu. Radikálnější část voličů v tomto společném projektu bude zastupovat právě Národní demokracie.
A.cz: Zpráva o extremismu vás často zmiňuje, jako leadera krajní pravice, která je v současné době roztříštěná. Co na to říkáte?
ABB: Zažalovali jsme ministerstvo vnitra, že označuje Národní demokracii za extrémisty. Nepřipadáme si tak a nejsme jimi. Kdybychom byli, nepřipojily by se k nám některé spíše středové strany.
A.cz: Podle politologů vám řadu potencionálních voličů odlákal Tomio Okamura, vidíte to také tak?
ABB: Viz otázka číslo 1. Doplnil bych ještě, že Okamurův styl nemusí vyhovovat všem voličům. Například včera na Hovorech na pravici hned zbytečně zaútočil nepřímo na naše uskupení. My proti nikomu bojovat nebudeme. Naopak – i Tomio Okamura potřebuje ve Sněmovně spojence, protože sám toho moc neprosadí.
výsledný článek Aktuálně.cz – zde
Zdroj: webové stránky Národní demokracie, https://narodnidemokracie.cz/odpovedi-abb-na-dotazy-serveru-aktualne-cz-odkaz-na-clanek/
Otázka opět aktuální: Věděl Bush o podvodu 11. září? Prezidenti USA byli ve spárech Deep State vždycky. Temná postava Dicka Cheneyho. Zpytování svědomí nad krvavým plátnem?
Autor: Paul Craig Roberts
Paul Craig Roberts přemítá nad tím, zda byl prezident George W. Bush součástí spiknutí 11. září 2001 s jeho krvavým vyústěním, nebo jen loutkou v rukách "postav za oponou" - tak jako se o to nyní "Hluboký stát" snaží v případě Donalda Trumpa.
Nedávno jsem se v jednom článku v tisku dočetl, že George W. Bush, stejně jako před ním Jimmy Carter nebo třeba Winston Churchill, začal na stará kolena malovat. Mezi tématy, jimž se ve svém výtvarničení věnuje, je 98 válečných veteránů z "jeho" válek v Afghánistánu a Iráku, kteří tam utrpěli vážná zranění. Některé z těchto portrétů byly reprodukovány v dotyčném časopise - a jsou dobré! Před třemi měsíci bylo těchto 98 portrétů publikováno v knize "Portréty odvahy", jejíž výnosy plynou Bushově nadaci ( zabývající se podporou vzdělávání - pozn. PP ).
Prezident jako loutka?
Přemýšlel jsem, jestli G. Bush cítí odpovědnost a lítost za smrt a zranění tolika lidí. Přemýšlel jsem také, jestli to věděl - anebo jestli si to uvědomuje nyní - když vedl své války za izraelské a další zájmy. Úsilí Izraele o připojení jižního Libanonu bylo zmařeno Hizballáhem, milicemi podporovanými Sýrií, Íránem a Husajnovým Irákem. To je ostatně jeden z důvodů, proč se ocitly na seznamu zemí, které mají být zlikvidovány pro-sionistickými neokonzervativci, kteří za George W. Bushe celou mašinerii řídili. Je dozajista pravděpodobné, že byl George Bush ovládán neokonzervativní Radou národní bezpečnosti, neokonzervativním ministerstvem obrany, neokonzervativním ministerstvem zahraničí - a svým viceprezidentem Dickem Cheneym. Praxe je totiž taková, že se američtí prezidenti řídí zejména tím, co jim řeknou jejich poradci - o moc více toho ostatně nevědí. A tak jsem i přemýšlel, jestli ve chvíli, kdy si G. Bush připustil, že se v Iráku žádné zbraně hromadného ničení nenacházely, si také připustil, že byl zmanipulován.
Pravdu se možná již nedozvíme
A současně jsem i přemýšlel, jestli byl George Bush skutečně součástí toho ( v což mnozí důvodně věří ), že 11. září 2001 byla práce tajných služeb pod taktovkou Dicka Cheneyho, Izraele a neokonzervativců ovládajících vysoké vládní posty ve Spojených státech.
Ale nemyslím si, že byl součástí spiknutí. Například z těchto důvodů:
- z jeho výrazu, když se vyjádřil, že tajné služby neměly o akci předem žádné indicie;
- Bush byl v danou chvíli "uklizen" na besídce ve škole, když ke všemu došlo a delší dobu mu nebylo umožněno vydávat příkazy, které by mohly do celé akce zasáhnout;
- kdyby byl Bush součástí spiknutí, určitě by jiným způsobem projevil prezidentskou rozhodnost a vůdčí odhodlání v krizovou chvíli;
- Bushovi nebylo umožněno svědčit samostatně, a nebo pod přísahou před Vyšetřovací komisí k 11. září - byl doprovázen a korigován Dickem Cheneym.
Domnívám se, že G. Bushe napadlo, že nebylo náhodou, že byl tímto způsoben z centra dění uklizen. Na druhou stranu by to asi vyžadovalo hodně Bushových vnitřních sil, aby si připustil, že byl jen figurkou v této smrtící hře. A i kdyby k tomuto závěru došel, těžko by se odhodlal naplno se takto vyjádřit a natolik tím otřást důvěrou veřejnosti v americkou vládu. Pochybuji také, že by se kterýkoli z amerických prezidentů byl schopen se k něčemu takovému přinutit. Proto se od něho samotného nikdy nedozvíme, zda se moje podezření zakládá na pravdě.