Postřehy odjinud 160, aneb poslechli jsme si
Dotazník pro Jaroslava Baštu / Rozpad SSSR a vznik Ruska
Publikováno 19. 5. 2017
INDEX:
01:47 Jak jste se díval na privatizace ropného průmyslu v Rusku?
04:33 Jaké jste měl informační zdroje?
07:34 Pokud byste měl informace o pozadí privatizace, mohl byste u nás něčemu zabránit?
20:02 Léta iluzí a naděje
33:15 USA a Rusko jsou rovnocenní partneři – alespoň podle tvrzení USA v době prezidenta B. Jelcina
40:05 Harvardští poradci v Rusku
42:59 Jak se dostali lidé z Harvardu do pozic v Rusku, kde měli pomáhat řídit ekonomickou reformu
44:54 O založení Mezinárodního institutu aplikované systémové analýzy dohodou mezi USA a SSSR v roce 1972 – obdoba Prognostického ústavu v ČSSR byla otevřena v roce 1985
47:21 O souboji KGB a ÚV KSSS
51:57 O "sňatku z rozumu" mezi Čubajsem a Chodorkovským
01:00:28 Putin, "silovici" – jak jste vnímal nástup těchto lidí k moci
01:09:59 V roce 2003 ruská ropná společnost TNK - BP a americká Exxon jednaly s Jukosem o koupi podílu. Cílem bylo přesunout majetek Jukosu do západní sféry, kde by pro Rusko byl nedotknutelný. Jak se díváte na takto nastavenou obchodní integraci?
Jaroslav Bašta je hostem Dotazníku na téma, kterému je impulzem mezinárodní aféra spojená se jménem Michaila Chodorkovského, který je Západem prezentovaný jako podnikatel perzekvovaný Ruskem, respektive prezidentem Vladimírem Putinem.
Téma rozpadu SSSR a vzniku nového ruského kapitalismu je v řadě momentů podobné tomu, co jsme zažili a zažíváme v podobě nejrůznějších důsledků dodnes.
Jaroslav Bašta díky své službě u FBIS a BIS dokázal nahlédnout mnohým tehdejším věcem pod pokličku.
Zajímavé jsou jeho postřehy z ovlivnění „nové generace“ Ruska 90. let kádry Komsomolu a KGB, mezi něž patřil i M. Chodorkovskij. Nakonec vyhrála KGB.
Zajímavé mi přišlo i Baštovo srovnání neblahého prezidenta Ruska Borise Jelcina se současným americkým prezidentem Donaldem Trumpem – impulzivnost, povaha i podoba obou mužů je více nežli podobná. Bude i osud jejich zemí stejný? V tom případě by USA moc dobrého nečekalo …
Jaroslav Bašta jako bývalý disident se vlastně ocitl ve světě, proti kterému bojoval a který nezanikl, jenom se transformoval – a s ním i mnoho bývalých komunistů, pozdějších kapitalistů. Ztratil tak mnohé iluze, setkal se však i s mnohými zajímavými lidmi, např. s generálem Vorobjovem, někdejším posledním velitelem sovětských vojsk v ČSSR, se kterým dojednávali Češi odchod vojsk, a který byl posléze odvolán B. Jelcinem z funkce náčelníka generálního štábu ruských ozbrojených sil pro nesouhlas s brutálním vedením první čečenské války. Ten pak vystupoval jako opoziční poslanec za Svaz pravicových sil proti jelcinistickému Kremlu. Zde vidí Jaroslav Bašta deficit v tom, že na takovéhle lidi jsme se měli v Rusku orientovat ...
Jaroslav Bašta hovořil i o změně evropské a světové reality v 80. letech. Nastoupil neoliberalismus, snad i v rámci naplánované konvergence Východu se Západem? Disident J. Bašta tak paradoxně pomohl navrátit v jiné formě to, co svrhnul – jen místo státu řídícího ekonomiku je zde systém korporací řídících nadnárodně i jednotlivé státy. Státní kapitalismus se transformoval o třídu výše.
Rusko utrpělo v devadesátých letech větší ekonomické ztráty než za Velké vlastenecké války. Neokoni chtěli rozvrat a rozpad Ruska, snad i ve spolupráci s Japonskem a s Čínou. Devadesátá léta byla v Rusku Divokým západem, vždyť někdejší tajemníci tehdy získali ještě větší moc a bez dosavadní kontroly ze strany politbyra.
M. S. Gorbačov na rozdíl od ČLR spustil ekonomickou i politickou reformu najednou. Byl velice důvěřivý a otevřel dveře všem těm, kdo šli proti vlastní zemi. Existovalo více mocenských a ekonomických center, lidé okolo J. Gajdara a A. Čubajse nastoupili až po Gorbačovově pádu a mocenském vzestupu Borise Jelcina. Byli to lidé z jakési prognostické sféry, něco jako Komárkovi muži u nás v ČR. Michail Chodorkovskij doplatil na dvojí výklad ruské privatizace – on se považoval za majitele zprivatizovaného majetku, jiné skupiny ho považovaly pouze za správce svěřeného jmění. A nesmí se zapomínat ani na to, že chtěl tento ruský majetek střelit Američanům.
Jelcinovo okolí potřebovalo V. V. Putina kvůli tomu, že uměl držet slovo a oni potřebovali amnestii po Jelcinově odchodu. Boris Berezovskij, který podle svých slov Vladimira Putina „vymyslel“, se potom časem stal jednou z prvních obětí putinistů. Nástup V. V. Putina mohl pak J. Bašta sledovat ze své role velvyslance v Moskvě. Vladimir V. Putin slíbil učinit zemi do 13 let znovu velikou. Mj. obnovil carské rozdělení státní správy, ne náhodou shodné s vojenskými okruhy. A začal sjednocovat Rusko. A vypořádal se tudíž i s protivníky, jako je M. Chodorkovskij. Proč právě s ním? Stal se exemplárním příkladem pro ostatní oligarchy, vzkazem od prezidenta, co by je mohlo čekat. Jeho židovský původ kupodivu nehrál roli, Kavkazané jsou nyní v Rusku na tom hůře než Židé.
Zdroj: Youtube, Kolektif 1, https://www.youtube.com/watch?v=zTIhOtr2msE
Václav Klaus pokřitil novou knihu "Zničí nás klima, nebo boj s klimatem?"
Prezident Václav Klaus se opět vypořádal s tzv. klimatickým alarmismem. Považuje ho za omyl a nesmysl. Vtipné, ostré, s nadhledem, dávající orientaci v současném složitém světě. To byly názory čtenářů na druhou Klausovu knihu s klimatologickou tématikou. Sám Václav Klaus pak zmínil posun v uplynulých 10 letech a nové nebezpečí politiky alarmismu – zapojili se totiž i šéfové velikých korporací ve snaze získat náklonnost, úlevy a dotace od státu.
Zdroj: You Tube, IVK, https://www.youtube.com/watch?v=nj08XOD2lgY
HOVORY NA PRAVICI XXII. - „Evropa ve varu“
Další diskuzní večer Akce D. O. S. T. uvedli společně dva zakladatelé tohoto národně – konzervativního Think – tanku, Michal Semín a Jiří Hejlek. Panelisty byli dva evropští antisystémoví politici – francouzský kandidát za FN Jean - Pierre Hottinger ( do Národního shromáždění Francouzské republiky kandiduje za obvod vytvořený pro zahraniční Francouze ) a předseda české strany SPD Tomio Okamura.
Ze strany francouzského hosta padlo jméno právníka Waltera Hallsteina, který pro Adolfa Hitlera a pak pro USA a Adenauerovu vládu psal koncepty Nové, sjednocené Evropy. Další z „otců zakladatelů“ EHS Robert Schuman pak patřil na výplatní listinu amerických tajných služeb.
V současnosti je Francie zcela závislou zemí a E. Macron je pouze vykonavatelem nadiktovaných věcí. A volba prezidenta ve Francii? Alais Juppé měl být prezidentem republiky, Manuel Valls pak premiérem. Vše dopadlo jinak, než si oligarchie naplánovala. Vpravo vyhrál Francois Fillon. A tak byl zlikvidován smyšlenou aférou, přitom zaměstnávat svou ženu měl plné právo. Co vadilo? Především to, že je praktikující katolík a potom také to, že ho jako vhodného prezidenta pochválil V. V. Putin. Emmanuel Macron je dosud nikdy nezvolený politik „od nikud“. A v podstatě ho volilo jen 24 % hlasů, ostatní voliči pouze nepodpořili protikandidátku FN Marine Le Penovou.
Následovala diskuze a otázky posluchačů. Předseda konkurenčního projektu Rozumní Petr Hannig se vyznal ze svého obdivu k Tomio Okamurovi a nastínil svou prognózu, že SPD ( na jejíchž kandidátních listinách budou i zástupci strany Moravané a členové Akce D. O. S. T. ) získá 12 – 15 procent hlasů. Tomio Okamura vysvětloval také svůj rozchod se zemanovci ze SPO.
Zdroj: You Tube, František Hucek, https://www.youtube.com/watch?v=SuaFYdrWrRQ