První zahraniční cesta Donalda Trumpa v úřadu sice přibrzdila vyšetřování aféry s ruským vměšováním do amerických voleb hlavy státu, spekulace se ale ve Washingtonu stáčejí stále více k roli prezidentova zetě Jareda Kushnera v celém skandálu. FBI začala vyšetřovat kontakty lidí z Trumpovy blízkosti s Rusy loni v létě a nyní prý vyšetřuje zatím nejmenovanou „osobu klíčového významu“ z okruhu poradců. S Rusy se z dosavadní administrativy vícekrát setkali jen šéf diplomacie Rex Tillerson, ministr spravedlnosti Jeff Sessions a zmíněný Jared Kushner. Podle listu The New York Times je ze čtyř nezávislých zdrojů doloženo, že onou neznámou osobou je právě Jared Kushner, který byl i u setkání poradce pro bezpečnostní otázky Michaela Flynna s ruským velvyslancem Sergejem Kisljakem. Jared Kushner se také setkal se Sergejem Gorkovem z ruské státní Vněšekonombanky, která je terčem amerických sankcí. Ačkoli J. Kushner je v médiích představován jako střízlivější a opatrnější člen administrativy, nyní také vyšlo najevo, že právě on silně tlačil na odvolání Jamese Comeyho z postu ředitele FBI. Mnozí právní experti jsou podle listu The New York Times přesvědčeni, že se podaří najít dost důkazů o tom, že prezident chtěl skutečně vyšetřování ruského vlivu na volby zbrzdit, odsunout nebo zastavit a že tím bránil výkonu spravedlnosti. Vyšetřováním ruského vlivu na americké volby byl minulý týden pověřen bývalý ředitel FBI Robert Mueller. Problém je v tom, že Robert Mueller v minulosti pracoval pro právní firmu, která nyní zastupuje Jareda Kushnera, takže může být kvůli vnitřním směrnicím Bílého domu vyloučen z jeho vyšetřování. Vládní právníci totiž nesmějí vést řízení proti svým nedávným klientům, k nimž patří mimo jiné i odvolaný ředitel Trumpovy kampaně Paul Manafort.

Zdroj: Novinky.cz, https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/438552-spojkou-mezi-bilym-domem-a-kremlem-byl-udajne-trumpuv-zet-kushner.html

Oficiálny Kyjev a Ukrajinský inštitút nacionálnej pamäti odmietol uznať symboliku divízie SS „Haličina“ za nacistickú

Publikováno: Kyjev, 22. mája 2017 ( HSP / Foto: Facebook )

Vedúci ukrajinskí politici, poslanci a dokonca Ukrajinský inštitút nacionálnej pamäti  odmietajú uznať divíziu SS „Haličina“ ako aj jej symboly za fašistické a to aj napriek tomu, že príslušníci tejto divízie bojovali na strane fašistického Nemecka.

Ukrajinský denník Strana / Krajina / reagujúc na vyhlásenia mnohých politikov, poslancov a „odborníkov“ nepovažujúcich nacionalistické a nacistické ukrajinské jednotky, ktoré počas druhej svetovej vojny bojovali v radoch nemeckej fašistickej armády, za nacistické a  fašistické, poslal list na Ukrajinský inštitút nacionálnej pamäti / rovnaká inštitúcia, ako slovenský Ústav pamäti národa / a požiadal o odborné hodnotenie „činnosti“ divízie SS Haličina, pretože ohľadom tejto divízie v ostatnom čase vzniklo mnoho sporov v radoch ukrajinských politikov, historikov a odborníkov. Onedlho redakcia dostala odpoveď od riaditeľa Inštitútu nacionálnej pamäti Ukrajiny Vladimíra Vjatroviča. Ten tvrdí, že 14. granátnická divízia SS Haličina  / 14. Waffen – Grenadier - Division der SS „Galizien“, galizische / ukrainische SS - Division Nr. 1 / nebola fašistickou jednotkou a jej symbolika nie je ani fašistická, ani nacistická a preto používanie jej symbolov vôbec neprotirečí ukrajinským zákonom …

Odvolal sa na pochybný zoznam fašistických zločincov vytvorený ukrajinskými „odborníkmi“, v ktorom skutočne divízia SS Haličina chýba. Vladimir Vjatrovič pokojne poznamenáva: ak chýba v tomto zozname, ktorý zostavili najlepší „odborníci“, to znamená, že divízia SS Haličina nebola fašistickou jednotkou a používanie jej symbolov nie je zakázané / viď foto – list Vjatroviča /. Úplne opačný charakter má list riaditeľa Ukrajinskej židovskej komisie Eduarda Dolinského / viď foto listu / adresovaný prokurátorovi mesta Ľvov, v ktorom ho požiadal, aby začal trestné konanie voči organizátorom nedávnej slávnostnej akcie na počesť 74. výročia založenia divízie SS Haličina / 29. apríla 2017 /.  Prízvukoval, že táto akcia bola zjavným porušovaním ukrajinských zákonov odsudzujúcich nacizmus a fašizmus, ako aj tie najnovšie zákony nasmerované proti propagácii komunistickej a fašistickej symboliky a ideológie. „29. apríla sa na počesť 74. výročia založenia divízie SS Haličina v Chráme Svätého Juraja uskutočnila slávnostná omša a potom aj spoločná akcia na Lyčakovskom cintoríne a masové zhromaždenie. Divízia SS Haličina bola zahraničnou vojenskou jednotkou v zostave vojsk SS nacistického Nemecka. Ukrajinci dobrovoľne vstupovali do tejto divízie a prisahali vernosť Adolfovi Hitlerovi a nacistickému Nemecku. Brali do rúk nemecké zbrane, obliekali si nacistické uniformy, bojovali na strane nacistického Nemecka nielen proti Sovietskemu zväzu, ale aj proti vojskám spojencov vrátane USA a Veľkej Británie. Organizácia SS bola uznaná za zločineckú a bola odsúdená Medzinárodným tribunálom v Norimbergu,“ pripomenul Eduard Dolinský a požiadal, aby ľvovský prokurátor začal trestné stíhanie voči organizátorom nacistických slávností.

Autori článku sú však dosť skeptickí, pretože perfektne poznajú ukrajinskú súčasnosť a  vedia, že žiadnych neonacistov a ľudí propagujúcich nacizmus a fašizmus nepotrestajú, pretože podobná ideológia panuje v krajine, kde ospevujú banderovcov a príslušníkov vojsk SS. Preto uvádzajú, že žiadosti predsedu Ukrajinskej židovskej komisie prokurátor Ľvova sotva vyhovie …

Úplne v závere pripomínajú, že před nedávnom si posvietili za „životopis“ a činnosť súčasného riaditeľa Ukrajinského inštitútu nacionálnej pamäti, ktorý pár rokov bol zamestnancom Bezpečnostnej služby Ukrajiny, potom v r. 2010 – 2012 pracoval v USA, v r. 2013 – 2014 bol aktívnym účastníkom udalostí na Majdane a v septembri 2014 ho vymenovali za riaditeľa Ukrajinského inštitútu nacionálnej pamäti. V predošlom článku, na ktorý sa odvolávajú v danom článku, ukrajinskí novinári si posvietili na „podnikateľské aktivity“ V. Vjatroviča a jeho manželky a uvádzajú, že mnohé „zárobky“ súčasného riaditeľa „ústavu pamäti národa“ sú veľmi pochybné, podozrivé a smrdia zločineckými a mafiánskymi praktikami. A dnes podobný človek riadi Ukrajinský inštitút pamäti národa a rozhoduje, čo je v krajine fašistické a čo je demokratické …

Autor: Eugen Rusnák

Převzato ze serveru: Hlavne spravy.sk

Zdroj: ČNL, https://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/Oficialny-Kyjev-odmtl-uznat-symboliku-170523.htm

Rodrigo Duterte - USA a EÚ sa miešajú do záležitostí iných krajín pod rúškom ochrany ľudských práv

Manila 22. mája 2017 ( HSP / rt / Foto: TASR / AP - Eugene Hoshiko )

Západ predstiera, že sa stará o ľudské práva, ale iba dovtedy, keď to vyhovuje jeho záujmom. “Ani sa necekne” o tom, keď silné národy bombardujú civilistov alebo “vymýšľajú” zbrane hromadného ničenia, aby napadli iné krajiny, vyjadril sa filipínsky prezident Rodrigo Duterte v rozhovore pre RT pred päťdňovou návštevou Moskvy, ktorá začína v pondelok

“Keď som sa stal prezidentom a dostal som sa k všetkým informáciám, bol som skoro vydesený. Nevedel som, že sme dosiahli milióny kontaminovaných,” vraví R. Duterte, mysliac na ohrozenie mladých prostredníctvom drog.” Neškoďte im drogami. Nezničte ich myseľ. Nezničte filipínsku mládež. Ja som prezident, mal by som sa o ne postarať.”

Proti drogám bojoval už ako starosta najväčšieho filipínskeho mesta Davao. A pokračuje v tom aj ako filipínsky prezident. Vyzýva na zatknutie a dokonca až na “zabitie drogových pánov”. V minulosti to policajti či armáda nerobili, pretože sa obávali otázky ľudských práv. A takýmto premostením sa dostáva až ku kritike Západu: “V skutočnosti, pod rúškom ľudských práv, krajiny ako EÚ a Amerika zasahujú do záležitostí iných národov. Pod rúškom ľudských práv.”

Pokračuje: “Hovoríme o zodpovednosti človeka. Takže to neznamená, že keď sú Američania, ich sa to netýka. ( … ) Amerika napadla Irak. Aká bola výhovorka? Že existovali zbrane hromadného ničenia. A napriek tomu, keď napadli Irak, bolo zabitých toľko ľudí. Takže kde je tu spravodlivosť?”

To je jeden dôvodov, prečo sa odvrátil od USA. A pridáva ešte jeden príklad: “Pamätáte si Panamu? Dobre, napadli Panamu, suverénny štát v Strednej Amerike. Tak aký bol tam účel? Vstúpili do vnútra, obsadili krajinu, zatkli prezidenta, odviedli ho z krajiny a umiestnili do väznice v New Yorku. Čelí súdnemu procesu na federálnom súde a je odsúdený. A aký bol dôvod? Drogy.”

“Silní môžu vymyslieť zbrane hromadného ničenia alebo môžu napadnúť vašu krajinu. Ja, nikdy sa nedotknem nikoho. Ani ja nechodím do Spojených štátov. A potom ma kritizujú za zločiny, že som zabil!” dodáva.

Hovorí, že ho USA pred voľbami, ale aj počas volieb, kritizovali. Takže keď ho Donald Trump pozval do Bieleho domu, odkázal, že nemá čas. K riešeniu problému s terorizmom vraví toto: “Viete, hovoríme o celosvetovom probléme. Prečo nemôže byť Donald Trump otvorený a jednoducho nepovie svojmu kolegovi prezidentovi V. V. Putinovi alebo možno [ niekoho inému ]: “Máme rovnaký problém, aká je vaša stratégia?”” Vyzýva pritom na otvorenú diskusiu a vzájomnú spoluprácu.

Převzato ze serveru: hlavne spravy.sk

Zdroj: ČNL, https://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/Duterte-USA-a-EU-sa-miesaju-170523.htm

Asie odpověděla Trumpovi Munem

Autor: Dmitrij Něrsesov

Zvolení nového prezidenta Jižní Koreje je důstojnou odpovědí Asie na příchod Donalda Trumpa do Bílého domu. Mun Če-in představuje, stejně jako jeho filipínský kolega R. Duterte, novou generaci regionálních politiků, kteří se chtějí aktivně účastnit americko – čínského jednání. Spolu se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem jsou to stejné „mazané keksy“, jak se Donald Trump vyjádřil na svém Twitteru.

Potvrzuje se, že centrem světové politiky se postupně stává Asijsko - pacifický region ( APR ). Severní Korea se ocitla v důsledku svého raketového a jaderného programu v centru globální pozornosti. Pro USA je to přímá výzva. Na Filipínách byl zvolen prezident, který si nebral servítky a veřejně urazil B. Obamu. Potrestán nebyl. Před několika dny se v Jižní Koreji dostal k moci opoziční politik, rovněž skeptický k Americe. Vypadá to, že se Washington potýká se ztrátou svého vlivu v APR, vlivu kdysi absolutního. Tak to je i není. Úplná prohra Američanům nehrozí, avšak Asie nachází vlastní politickou tvář a na globální politickou scénu nechce přijít jako americký protektorát. Přesněji jde nyní o celý tým hráčů pod vedením jednoho trenéra i kapitána – Číny. K pochopení dění zde je potřeba se podívat na věc z pohledu strategické hry mezi Spojenými státy a Čínou.

Ještě dlouho před D. Trumpem, za prvního prezidentského období G. Bushe ml. byla Čína označena za strategického partnera USA. Peking zaujal v systému globálního řízení a podpory globální stability místo Moskvy. O to Číňané usilovali už za Maa. Dosáhli toho na přelomu tisíciletí. Za Baracka Obamy bylo oznámeno, že USA převádějí centrum svých globálních zájmů z Blízkého východu do APR. Čína na to odpověděla opatrně, ale soustavně: zahájila své manévry kolem sporných ostrovů v Jihočínském moři. Problém se zvláště vyostřil koncem Obamovy vlády, do sporů byl zatažen Vietnam, Japonsko a Jižní Korea, a Spojené státy byly nuceny varovat před možnými vojenskými důsledky. Nakonec vyvolaly provokace Američanů jen ostrou odpověď Číny ( zajetí amerického špionážního letadla ). Barack Obama měl dost starostí v Afghánistánu a Iráku, měl neúspěchy v Sýrii a s Čínou si nechtěl zahrávat. Peking toto věděl a klidně si stavěl umělé ostrovy s letišti a zval tam turisty. Washington nyní nebude mít možnost proti osvojení tohoto území Čínou něco podnikat.

Čína nabrala body také u Severní Koreje. Využila Obamův zmatek při snaze uplatnit zkušenosti s řešením jaderného problému s Íránem ke „zkrocení“ Pchjongjangu. Kim mu nevyhověl. K čemu by mu to bylo, když má za zády Čínu?

Výsledek je evidentní: Ve chvíli změny vlády ve Washingtonu se náhle Severní Korea změnila v raketovou a jadernou mocnost, schopnou ohrožovat americké spojence, takže těm jsou americké záruky na nic. Podle názoru států v regionu jim může dát záruky jedině Peking, proto se obracejí k němu. První příklad dal R. Duterte. Veřejně zostudil B. Obamu, oznámil, že vyhodí americké vojenské základny, a nyní se okatě přátelí s čínskými vůdci. A nový pán Bílého domu se na něj obrací s prosbou, aby se u Číny přimluvil ohledně ovlivnění Kim Čong-una. Jsou za těchto okolností Filipínci ještě spojencem a základnou USA v APR? Zřejmě ne, dnes jsou spíš spojencem Číny. A nesmíme zapomenout: Číňané dobyli tohoto spojence bez jediného výstřelu!

Nyní přišla řada na Jižní Koreu.

Je zajímavé, že skandál kolem bývalé prezidentky se vzňal právě tehdy, když USA měly až nad hlavu vlastních skandálů a nemohly zasáhnout. Dokázali jen poslat ke Koreji letadlovou loď a na rychlo nainstalovat na jihu poloostrova PRO. Donald Trump osobně žádal čínského prezidenta, a veřejně to potvrdil, aby mu pomohl zamezit konflikt s KLDR. Věděl, že americká PRO bude v Pekingu špatně přijata, proto chtěl udělat výměnu: za denuklearizaci KLDR nabízel odstranit PRO z Jižní Koreje. Asi si neuvědomil, že Číňané pravděpodobně předem zahájili akci k výměně prezidenta v Jižní Koreji za člověka k nim loajálnějšího. Patrně z tohoto důvodu se stal novým prezidentem Mun. Má v úmyslu požadovat odstranění amerického systému PRO.

Problém KLDR se tedy neřeší mezi USA a Čínou, ale je to otázka Ameriky a Jižní Koreje. Peking s tím nemá nic společného. Pro Donalda Trumpa je ponižující mít za partnera na místo Číňana „pouze“ Jihokorejce. Mun je ochoten osobně se sejít s Kimem, a to není právě americká idea. USA se vždy stavěly proti sjednocení obou korejských států. Schůzka Muna s Kimem se může odehrát jen pod patronací Číny. Spojení průmyslového potenciálu jihu s jadernou silou severu je možné jen s pomocí Číny. Pro Ameriku i Japonsko je to noční můra.

Příchod Mun Če-ina je jedním z vítězství čínské politiky. Američané jsou vedle. Zvítězil v čestném boji. Nyní musí D. Trump, aby mohl promluvit s „vysoce váženým“ prezidentem Si, buď hned přistoupit k podstatě věci – rozdělení vlivu v APR mezi USA a ČLR, nebo se snažit nejdříve řešit své problémy s Munem, vzít v úvahu přání mazaného Kima, nezapomenout na možnou hysterii R. Duterteho, dokázat uklidnit své spojence v Japonsku a Vietnamu a přesvědčit je o fungování amerických záruk bezpečnosti.

Taková je nová geopolitická tvář Asie, nová strategie, se kterou přichází do současného světa s tím, aby byl zformován svět zítřejší.

Převzato ze serveru: Pravda.ru

Publikováno: 11. května 2017

Česky vyšlo na serveru: outsidermedia.cz

Zdroj: ČNL, https://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/Asie-odpovedela-Trumpovi-Munem-170523.htm