Postřehy odjinud 146
Řecko - melchitský patriarcha Řehoř III. Laham odstoupil z úřadu
Papež František přijal rezignaci řecko - melchitského antiochijského patriarchy Řehoře III. Lahama. Administrátorem této východní církve bude podle platných právních norem až do zvolení patriarchy alepský arcibiskup Jean - Clément Jeanbart, který je nejdéle uřadujícím biskupem řecko - melchitského synodu. V listu adresovaném odstupujícímu patriarchovi papež František zmiňuje jeho velké nasazení za mír ve válkou zdrcené Sýrii a udílí celé řecko - melchitské církvi své apoštolské požehnání „Jako znamení milosti a povzbuzení do budoucna ve společenství svědků evangelia“. Pětaosmdesátiletý patriarcha Řehoř III. Laham stál v čele antiochijského řecko - melchitského patriarchátu od roku 2000. V posledních letech válečného konfliktu se s velkou odvahou zasazoval o mír a smíření ve své rodné zemi, a v mnoha rozhovorech se snažil informovat západní média o komplikovaném zákulisí syrské války.
Zdroj: Radio Vaticana, https://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=25667
Jízda s Donaldem
Publikováno: 7. 5. 2017
Autor: Roman Joch
Je to arbitrární, tedy svévolná hranice, hodnotit státníka, ať už prezidenta, či premiéra, právě po sto dnech v úřadu. Ale je to zvyklost, která se respektuje.
Jaký byl výkon současného amerického prezidenta v době od nástupu do úřadu? Budu jej klasifikovat českou ( československou ) stupnicí, v níž jednička je známka nejlepší a pětka nejhorší. Navrhuji klasifikaci jeho výkonu rozdělit do čtyř okruhů: ( 1 ) Politika zahraniční. ( 2 ) Politika domácí. ( 3 ) Skandály. ( 4 ) Způsob komunikace s veřejností.
Jedna minus
Politika zahraniční: svou nevyzpytatelností a nepředvídatelností zmátl své odpůrce, nepřátele a protivníky. Získal si jejich respekt – říkají si: Co asi udělá? Nenapadne ho snad nás napadnout? Není špatné, když se bojí. A svým raketovým útokem na syrské letiště po opakovaném použití chemických zbraní ze strany režimu Baššára Asada přešel od slov k činům. ( Ten útok oznámil čínskému diktátorovi Si Ťin-pchingovi u večeře při čokoládovém zákusku ). Jedním raketovým útokem zasáhl čtyři cíle. První a nejdůležitější: vynutil tabuizaci použití chemických zbraní, což je morální a správné a v dlouhodobé perspektivě životy zachraňující. Toho jeho předchůdce, v zahraniční politice slabý Barack Obama, schopen nebyl. Druhý: ujistil Evropany – tedy nás –, že není izolacionistou. Třetí: není ani nutně pro-ruský; když zaútočil na Putinova klienta, což naštvalo Putinovu mediální pátou kolonu ve všech médiích světa. Čtvrtý: vyslal signál do světa a sjednal si respekt na Blízkém východě, ale nejen tam. Íránští ajatolláhové, čínský diktátor Si a šílený Kim, který deptá Severní Koreu, to vyhodnocují a analyzují. Na zdi vidí nápis: „Mene tekel …“ A říkají si: „ … kdy přijde řada na mě?“ Takže za zahraniční politiku dávám D. Trumpovi známku jedna mínus. Mimochodem, víte, jak se mu říká na arabských ( proti-asadovských ) sociálních sítích? „Abu Ivanka al-Amríki“, Otec Ivanky, Američan.
Tři plus
Za politiku domácí? Soudy mu zrušily dva dekrety zakazující občanům několika většinově islámských zemí vstup do USA. Kvůli technickým detailům, kterým se mohl vyhnout. Minus pro něho. Taky v Kongresu neprosadil na první pokus zrušení Obamovy zdravotní péče ( tzv. Obamacare ), jež sliboval. Ale pozor! Nikoli proto, že jeho návrh byl příliš radikální, pravicový, nýbrž proto, že byl pravicový málo. Kongresmani z radikálního pravicového ( tj. libertariánského ) křídla strany řekli, že se nesmíří s ničím menším než s totálním zrušením Obamacare; a D. Trump co by centrista navrhl ji nikoli zrušit, nýbrž jen pozměnit. Narazil tudíž ve vlastní straně. Na straně druhé se mu povedlo prosadit jako soudce Nejvyššího soudu USA svého kandidáta – Neila Gorsuche, což ovlivní americkou politiku na desetiletí. Úspěch nejdůležitější. Takže známka? Tři plus.
Čtyřka
Skandály? Více než dost. První bezpečnostní poradce generál M. Flynn byl přinucen rezignovat po pětadvaceti dnech v úřadu, což se v dějinách USA ještě nestalo. Prezidentův mluvčí Sean Spicer je vtipem internetu. Mnohokrát zaslouženě, málokrát nezaslouženě. Známka: čtyřka. A to jsem velkorysý.
Jednička, nebo pětka
Za poslední, komunikace: jeho tweety ve dvě v noci nebo v pět ráno. Co za člověka má potřebu tweetovat v takhle pozdní noční nebo brzké ranní hodině? Ale víte co? Možná, jenom možná to bude úspěšné. Možná se mu povede nad hlavami MSM ( „mainstream media“ ) – médií hlavního proudu přes své neortodoxní tweety navázat tak pevné pouto se svými voliči, že mu všechny skandály a selhání odpustí a v roce 2020 jej triumfálně opět zvolí znovu. A nebo to bude totální debakl.
Takže zatím je příliš brzo hodnotit, ale vidím to jako buď, anebo. Buď jednička, totální komunikační úspěch; anebo pětka, absolutní krach. Každopádně ten Donald Trump, to je ale „jízda“. A pro analytika a publicistu žně.
Vyšlo v LN 28. 5. 2017
Zdroj: Občanský institut, https://www.obcinst.cz/jizda-s-donaldem/
O naléhavých úkolech, které stojí před církví na Kubě, rozmlouval Svatý otec s biskupy tohoto karibského ostrova. Přijal je na zvláštní audienci u příležitosti jejich návštěvy ad limina Apostolorum. Podle nového modelu, zavedeného papežem Františkem, na místo oficiální promluvy o situaci v zemi, vedli biskupové s papežem dlouhý osobní rozhovor. Kubánští biskupové zdůrazňují, že jejich země stále čeká na důležité sociálně - ekonomické reformy, které by se skutečně odrazily v životě lidí žijících v chudobě. Pokud jde o svobodu vyznání, situace se velmi zlepšila. „Stále se nám však nedostává kněží a potřebujeme podporu misionářů ze zahraničí,“ říká předseda kubánského episkopátu, arcibiskup Dionisio García Ibáñez. „Máme povolání, ale jejich počet není dostatečný. Naštěstí přijíždějí misionáři Fidei donum, diecézní i řeholní, ale potřebujeme jich více. Každý kněz, který přijede na Kubu a chce sloužit, bude mít mnoho práce, protože najde otevřené lidi, kteří touží po Bohu a formaci. Se získáváním víz na misijní práci už nejsou potíže. Začal také proces restituce kostelů a dalších budov zabavených vládou. Je to nicméně velice pomalý proces. Nedávno jsem získal také povolení na stavbu nového kostela, což je na Kubě skutečně novinka. Povstane ve čtvrti obývané 70 tisíci lidmi a připomene návštěvu Benedikta XVI. v Santiagu. Usilujeme o získání dalších povolení, protože během uplynulých padesáti let populace Kuby vzrostla a potřebujeme nová místa kultu. Prozatím využíváme soukromé domy jako místa modlitby. Chybí nám pastorační struktury, ale církev je živá,“ říká arcibiskup Ibáñez. Předseda Kubánské biskupské konference zdůraznil také význam návštěv tří posledních papežů pro obyvatele ostrova. „Jan Pavel II. otevřel okno, přes které na Kubě zavál poryv svěžího vzduchu zahajující změny. Benedikt XVI. svou návštěvou u P. Marie Milosrdenství z El Cobre připomněl, kde bije srdce našeho národa. A papež František poukázal na to, že navzdory obtížím stojí za to bojovat o lepší budoucnost, a činit tak spolu s Kristem,“ zdůraznil kubánský arcibiskup García Ibáñez.
Zdroj: Rádio Vaticana, https://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=25656
P. C. Roberts: Oč v severokorejské „krizi“ vlastně jde
Tzv. severokorejská krize je typickým washingtonským výtvorem. Severní Korea byla ve válce naposledy v letech 1950 - 1953 a za 64 roků své existence nikoho nenapadla. Vůbec postrádá vojenskou sílu k napadení kterékoli země, včetně Jižní Koreje a Japonska, které chrání vojenská moc USA. A navíc: Čína by Severní Koreji nikdy nedovolila jakoukoli válku rozpoutat. Takže z jakého zdroje vzešla démonizace Severní Koreje, šířená v těchto dnech tak bouřlivě presstitutkami a Trumpovou vládou? Ze stejného, z jakého vzešla démonizace Iránu. Též „ iránská hrozba“ byla washingtonským výtvorem, který byl použit jako fíkový list pro výstavbu základen antibalistických raket na hranicích Ruska. Tyto malé rakety, anglicky tzv. Anti Ballistic Missiles ( ABM ) mají zachycovat a ničit velké interkontinentální balistické rakety, anglicky Inter Continental Ballistic Missiles ( ICBM ) v průběhu jejich letu a tím jim zabránit, aby dosáhly svých cílů. Washington v minulosti prohlašoval, že základny ABM zřizuje nikoliv proti možným útokům ICBM z Ruska, ale pro ochranu Evropy před útoky nukleárních ICBM z Iránu. Možná takovému výkladu uvěřili naivní Američané, ale určitě ne Rusové, kteří dobře věděli, že Irán nemá ani interkontinentální balistické rakety, ani nukleární zbraň, kterou by do nich vložil. Takže jim bylo naprosto srozumitelné, že americké základny ABM na jejích hranicích mají jediný smysl: A to je zabránit ruské odvetě proti prvnímu tzv. preventivnímu americkému úderu. Na hlavu padlá není ani vláda čínská. Rozumí totiž velmi dobře tomu, že skutečným důvodem právě probíhající severokorejské „show krize“ je poskytnout Washingtonu fíkový list, kterým se chystá přikrýt právě probíhající budování základen antiballistických raket poblíž čínských hranic. Což samozřejmě neznamená nic jiného, než že Washington buduje proti nukleární odvetě jak z území Ruska, tak z území Číny, obranný štít pro případ amerického preventivního útoku proti oběma těmto zemím, který má být proveden současně. Proti tomuto washingtonskému záměru vystoupila Čína ještě rázněji než Rusko, když se na americkou stranu obrátila s žádostí okamžitě ukončit rozmisťování antibalistických raket v Jižní Koreji. Zde je třeba poznamenat, že v zájmu zmást americkou i světovou veřejnost označili Američané tyto antibalistické rakety pro Jižní Koreu nikoliv původním názvem ABM, ale názvem novým THAAD ( Terminal High Altitude Area Defense ), i když ve skutečnosti jde o starý a původní antibalistický raketový systém ABM. Tedy ten, který má zachycovat a ničit velké interkontinentální balistické rakety a zabránit jim tak v jejich dalším letu – a to i na další kontinenty. Propánakrále, ale co s takovým systémem v Jižní Koreji, který se tváří, že má být obranou proti možnému útoku z Koreje Severní? Vždyť Severní Korea hraničí s Koreou Jižní a nemůže tedy na svého souseda zaútočit interkontinentálními raketami – a to, i kdyby je v operačním stavu k dispozici měla. Takže vše je jasné. Raketový systém THAAD budovaný v těchto dnech v Jižní Koreji nemíří na Koreu Severní, ale na Čínu, a zde na nic jiného než na její schopnost odvety. Jedná se tedy o součást příprav USA rozpoutat nukleární válku jak proti Rusku, tak proti Číně – samozřejmě s tím, že Spojené státy samy se díky ABM a THAAAD odvetě vyhnou. Ale jen ony. Evropa propadne zkáze, protože jak ABM tak THAAD nejsou pro její obranu uzpůsobeny. Na Evropu by se totiž útočilo normálními raketami z lodí a letadel – a zde žádná obrana nefunguje a ani se s ní nepočítá.
Ale což. Žádné impérium v dějinách se o osud svých vazalů nezajímalo a impérium washingtonské není v tomto směru výjimkou. A tak jedinou otázkou zůstává tato: Chápou Rusko a Čína fakt, že proti nim Washington skutečně připravuje preventivní nukleární útok, aby tak odstranil dvě poslední překážky, které mu k totální vládě nad Světem stojí v cestě? Budou ty dvě země sedět a čekat, až na ně osudová rána padne? Co byste udělali vy?
Převzato ze stránek: https://www.nwoo.org/2017/05/05/p-c-roberts-oc-v-severokorejske-krizi-vlastne-jde/
Zdroj: ČNL, https://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/Oc-v-severokorejske-krizi-170507.htm
Voltaire Net odhalil britské intriky proti návštěvě Erdogana v Rusku
Vyšlo: 05. 04. 2017
Publikovala: Alena Bajowa , Speciálně pro Politikus.ru
Voltaire Net odhalil britské intriky proti Erdoganově návštěvě Ruska, na setkání s ruským prezidentem Vladimirem V. Putinem. To bylo všeobecně považováno za jasnou známku toho, že Ankara mění svoji dosavadní geopolitickou orientaci na Evropskou unii. K tomu přispívá odsuzování prezidentské formy vlády v Turecku Bruselem.
Nicméně nelze být důvěřivý ke kličkování nového tureckého „sultána“ - stačí si vzpomenout, s kterými z evropských lídrů se setkal naposledy. Ačkoli k těmto setkáním došlo dávno předtím, než k jednání s ruským vůdcem koncem ledna, mají zásadní význam pro nynější jednání Redžepa T. Erdogana. Jedná se o nečekanou návštěvu britské premiérky Therezy Mayové v Ankaře, dne 29. ledna, na cestě ze Spojených států, kde jednala 27. ledna s Donaldem Trumpem. Posloupnost britských jednání nebyla náhodná. Po Brexitu spojuje Londýn a Ankaru společný problém ve vztazích s Evropskou unií, který je ještě intenzivnější po referendu o přechodu Turecka na prezidentskou formu vlády. Formální jednání T. Mayové a R. T. Erdogana byla zaměřena na rozvoj vzájemného obchodu, neboť obě země ztrácejí přitažlivý evropský trh, pro vlastních politické problémy. Nic méně Britové našli elegantní způsob, jak spojit „příjemné s užitečným“. Podle Voltaire Net, Thereza Mayová R. T. Erdoganovi nabízela využití kyperského problému, pro získání přístupu na trh EU.
Machinace britského ministerstva zahraničních věcí spočívá v zajištění zvláštních ekonomických práv Turecka v Evropě, namísto řešení územního sporu s řeckými Kypřany s britským zprostředkováním. Londýn by si při tom také zachovával vstup do eurozóny prostřednictvím off-shore společností na Kypru. Turci by přitom měli zachovat kontrolu Velké Británie nad džihádisty v severní Sýrii, výměnou za britskou podporu proti Kurdům. Zejména proto Thereza Mayová navštívila Turecko při své cestě z Washingtonu. Na setkání s D. Trumpem se definitivně přesvědčila o rozhodnutí nové americké administrativy o odstranění „Muslimského bratrstva“ a „islámského státu“ v Sýrii. „Potměšilý Albion“ se snaží lobbovat za myšlenku obnovení takového svazku mezi Velkou Británií a Spojenými státy, jako v době R. Reagana a M. Thatcherové.
Pro Londýn je důležité pokračování projektu „arabské jaro“ na Středním východě rozpracovaného Tony Blairem, proti kterému vystupuje Trumpův tým. Londýn má ještě dva roky, než bude dokončena složitá procedura vystoupení z EU. Během této doby se Británie snaží definovat svou novou alternativu k evropské - přiblížit se Číně a začlenit se do nového globálního projektu „Nové hedvábné stezky“, nebo obnovit s USA globální vládnutí na základě britského společenství národů. V každém případě dává kyperský program Londýnu evropské pojištění a umožňuje zajistit si spojence na Blízkém východě pomocí nestálého spojence - Turecka. Ale hlavní věc, která Therezu Mayovou přinutila udělat si výlet k „tureckému sultánovi,“ byl začátek jednání v Astaně o syrském urovnání z iniciativy Ruska. Londýn je znepokojen tím, že bylo zahájeno sbližování mezi Ruskem a Tureckem, a to navzdory historickému nepřátelství mezi nimi. V lednu se britský premiér pokusil vrazit klín do rodící se spolupráce za použití tradičních prostředků britské diplomacie. Podle slov Thierry Meyssana „vést řeč v závislosti na tom, kdo ji poslouchá, a sledovat, účinkuje-li, či nikoli“.
Zdroj: https://politikus.ru/events/94089-set-volter-raskryla-kozni-britanskie-protiv-Vizita-erdogana-v-rossiyu.html
Pro České národní listy volně a zkráceně přeložil P. Rejf.
Zdroj v českém jazyce: https://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/Voltaire-Net-odhalil-britske-intriky-170506.htm
Le Penová slibuje, že bude-li zvolena prezidentem, tak „zničí“ kartel Rothschildů
Francouzská prezidentská kandidátka Marine Le Pen slíbila obnovu národní suverenity stažením Francie z euro-zóny, návratem francouzského franku a zabráněním kartelu Rothschildů, aby kontroloval centrální banku. „Potřebujeme kontrolovat měnu, abychom si ji mohli upravovat, protože dnešní jednotná měna je těžkým břemenem,“ řekla M. Le Penová novinám Le Parisien. „Budeme mít národní měnu, jako všechny ostatní země a společnou měnu budeme mít spolu s tím.“
Le Penová, která vedla kampaň za zrušení výsledků desítky let se táhnoucích politik globalistů a za uspořádání referenda ve stylu Brexitu, pokud zvítězí, řekla, že tato šestá největší ekonomika světa by měla opustit „Rothschildy kontrolovanou“ měnu euro ve prospěch národní měny, kterou lze kontrolovat podle francouzských zájmů.
„Musíme kontrolovat svoji měnu a upravovat ji podle ekonomiky, protože dnešní jednotná měna ( euro ), to je koule na řetězu.“
Rozdíly mezi kandidáty, mezi nimiž se Francouzi musí rozhodnout, nemohou být ani více kontrastnější – bývalý bankéř Rothschidů, který byl jako teenager vylákán do kroužků světové pedofilní elity, nebo žena, která slíbila vykázat Rothschildovské banky z Francie, vzít si zpět národní suverenitu a zničit pedofilní kroužky vedené evropskými politiky za scénou. Když Marine Le Penová mluvila o tomto bývalém Rothschildově bankéři, Emmanuele Macronovi, ženatém s učitelkou, která ho učila dramatickou výchovu a svedla ho ještě jako nezletilého, tak řekla: „Není žádná náhoda, že elita protlačuje mého rivala, aby se stal prezidentem, všemi prostředky. Potřebují u moci jednoho ze svých, aby jejich agenda mohla pokračovat.“
E. Macron je bývalý člen Socialistické strany a kazatel další globalizace francouzské ekonomiky. Vítá s otevřenou náručí otevřené hranice, imigraci a Evropskou unii a kritizuje Brexit a Donalda Trumpa – v čemž zachází tak daleko, že Američanům, kteří se dostali do sporu se současnou administrativou, nabízí „bezpečné útočiště“. Pokud by snad E. Macron 7. května zvítězil, není jasné, jak efektivně by jako prezident vládl, když jeho strana En Marche! nemá ve francouzském parlamentu ani jedno křeslo. Už sama skutečnost, že do vedení druhého kola prezidentského klání s Le Penovou se dostal vůdce naprosto nepopulární strany, je sama o sobě ohromující a předvádí se na tom, kolik vlivu elita na francouzskou národní politiku má. Elita je zvyklá ve Francii dostat, co se jí zachce, ale doufejme, že to nepotrvá už dlouho.
Marine Le Penová, která si tento týden v průzkumech proti establishmentem předurčenému E. Macronovi silně polepšila, nastínila plány na „zničení Nového světového řádu“, bude-li zvolena prezidentkou, a vyslala vzkaz evropským elitám: „Když budu muset, tak ty jejich zkorumpované, vypočítavé instituce rozbiji třebas vlastníma rukama.“
„Lid promlouvá a jeho poselství je jasné: Nový světový řád končí,“ oznámila Marine Le Penová fascinovanému davu u ústředí strany Národní fronta západně od Paříže.
„Elita maskovaná za tou svojí propagandou živenou mediálními institucemi, za níž si v Bruselu bez jakékoliv odpovědnosti peče ta svá svévolná rozhodnutí a umlčuje občany promlouvající proti tomuto šílenství, tam ale není v bezpečném úkrytu. Až se stanu prezidentem, tak je ta přílivová vlna vzedmutého zhnusení dožene tak, jak to předtím ještě neviděli.“
Vytvořeno: 3. 5. 2017
Původní zdroj: https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/10297-le-pen-slibuje-ze-bude-li-zvolena-prezidentem-tak-znici-kartel-rothschildu
Zdroj převzetí: ČNL, https://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/Le-Pen-slibuje-ze-bude-li-170505.htm