Postřehy odjinud 142
Německá populistická strana AfD zvolila nové pravicové vůdce
Vytvořeno dne 24. 4. 2017
BERLÍN ( AP ) – Německá nacionalistická strana Alternativa pro Německo zvolila dva nové vrcholné kandidáty pro všeobecné volby v září poté, co nejznámější polička této strany Frauke Petry minulý týden řekla, že to dělat nebude. Členové AfD zvolili na svém nedělním stranickém konventu v Kolíně politiky Alexandera Gaulanda a Alice Widela. V sobotu vypukly rozkoly mezi různými frakcemi těchto německých nacionalistů, když delegáti populistické AfD odmítli apel F. Petryové, aby hledali pragmatickou politickou cestu, místo aby se proměnili na „fundamentalisticky opoziční“ stranu. Alexander Gauland ( nalevo ) a Jörg Meuthen, výkonní vůdci německé pravicové populistické Alternativy pro Německo ( AfD ) byly vyfocení 21. dubna 2017 v kolínském hotelu Martin v západním Německu, který byl dějištěm kongresu strany AfD. Alexander Gauland, 76 let, je jedním z nejprominentnějších členů této strany a je považován za jednoho z hlavních rivalů F. Petryové. A. Weidel, 38 let, je konzultantem z jihozápadního Německa. Toto nové duo nejspíš stranu AfD povede ještě více doprava.
Zdroj: breitbart.com
Zdroj v češtině: ČNL, https://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/nemecka-populisticka-strana-AfD-170425.htm
Na Staroměstské náměstí se možná vrátí Mariánský sloup. Žádost posuzují úřady
Úřady začaly posuzovat návrat Mariánského sloupu na Staroměstské náměstí. Žádost o jeho umístění podala Společnost pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, vyplývá do z dokumentu zveřejněného na úřední desce Prahy 1. Na místo by se mohl sloup vrátit v roce 2018, kdy si Praha připomene výročí stržení této kontroverzní památky. Mariánský sloup se stal symbolem vítězství katolické církve nad protestanty v českých zemích, byl vztyčený 26. září 1650 jako jeden z prvních na území Čech. Stál blízko místa popravy představitelů českého stavovského odboje v roce 1621. Po vyhlášení nezávislosti Československa v listopadu 1918 sloup strhl dav, protože byl považovaný za symbol habsburské nadvlády. Téměř šestnáctimetrový sloup, na jehož vrcholu stála pozlacená socha Panny Marie, měl připomínat hrdinství řady obyvatel Prahy, kteří v roce 1648 ubránili Staré a Nové Město pražské před Švédy. Sousoší z dílny Jana Jiřího Bendla, posvěcené v roce 1652 za účasti císaře Ferdinanda III., zahrnovalo několika stupňový podstavec, v jehož rozích byly čtyři skupiny andělů zápasící se silami zla. Ty vytvářely uvnitř prostor, v němž byl umístěn obraz Panny Marie Rynecké. K němu vedly tři schody a celý prostor byl ohrazen balustrádou. Socha Panny Marie Immaculaty stála na drakovi s křídly a kolem hlavy měla dvanáct hvězd. Na návratu barokního sloupu se neshodovala pražská koalice. Nesouhlasily ANO a ČSSD, podporuje ji ale na příklad radní Prahy pro kulturu Jan Wolf ( KDU – ČSL /Trojkoalice ). Vztyčení sloupu vzbuzuje v Praze už roky silné emoce. Historici a památkáři nejsou ohledně jeho obnovy jednotní. Odpůrci sloup považují za symbol pobělohorské doby, „nejtemnějšího“ období českých dějin. Podle některých je připomínkou násilné rekatolizace země a zpátečnictví.
Město nebude do obnovy sloupu investovat žádné peníze. Obnovu sloupu včetně archeologického průzkumu platí společnost pro obnovení sloupu, stavbu pak městu věnuje.
Kéž moudrost zvítězí a Panna Maria, přemožitelka Zlého, se navrátí!
Zdroj: Lidovky.cz, https://www.lidovky.cz/na-staromestske-namesti-se-mozna-vrati-mariansky-sloup-zadost-posuzuji-urady-19c-/zpravy-domov.aspx?c=A170416_141312_ln_domov_ELE
Vyšlo 16. dubna 2017, Lidovky.cz
Zdroj převzetí: ČNL, https://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/na-Staromestske-namesti-170424.htm
Trumpův úder v Sýrii
Publikováno: 26. 4. 2017
Autor: dr. Roman Joch
Jaká jsou pozitiva a jaká negativa Trumpova raketového útoku na syrskou leteckou základnu minulý týden? Pozitiva: Za prvé, Donald Trump ukázal rozhodnost, projevil se jako výrazný lídr na mezinárodní scéně, jako Anti-obama. B. Obama vytyčil „červenou linii“, tedy že použití chemických zbraní povede k americkému vojenskému zásahu, a když je Baššár Asad v roce 2013 použil, neudělal nic, čímž ztratil veškerou kredibilitu na Blízkém východě. D. Trump žádné „červené linie“ nevytyčoval, ale když Asad chemické zbraně opět použil, jednal. Jednou akcí získal Trump větší respekt než Obama za celé své poslední čtyři roky. Za druhé, Donald Trump ujistil a uklidnil své evropské spojence, že nepůjde V. V. Putinovi nutně na ruku, že se s ním nedohodne za každou cenu nad hlavami Evropanů a na náš úkor, ale že když to uzná za vhodné, klidně použije vojenskou sílu i vůči ruskému spojenci a klientovi. Za třetí, svou akcí vyslal signál i mimo Sýrii. Vzkaz: „Berte mě vážně a dejte si na mě pozor, hlavně mí protivníci“ byl adresován kromě Damašku taky Teheránu, Pchjongjangu, Pekingu … ale i Moskvě. Za čtvrté, z morálního i strategického hlediska bylo a je správné – a v zájmu všech – tabu proti použití chemických zbraní vynucovat. „Použijete chemické zbraně vůči svým lidem? Přijde trest. Použijete je proti nám? Přijde odplata nukleární. Nepomýšlejte ani na chvíli ani na jedno.“ V dlouhodobé perspektivě to zachraňuje nevinné lidské životy. Za páté, D. Trump si získal kredit alespoň u části amerického establishmentu, který jím doposud pohrdal.
A negativa: Za prvé, odpálení pěti tuctů tomahawků není strategií; neplyne z toho, co bude dál nebo co by mělo být. Za druhé, D. Trump před úderem o něm informoval Rusy, což mohlo být prozíravé, aby nedošlo k jejich ztrátám, neboť Sýrie za americko - ruskou válku nestojí ( ta by byla patřičná v případě třeba ruské invaze do Pobaltí ). Jenže Rusové o tom informovali Syřany a ti většinu své techniky i lidí z letiště stáhli. Navíc útok směřoval na sklady, munici, budovy, ale přitom nezničil přistávací dráhy. B. Asad může letiště využívat dodnes. Ten úder měl být mnohem ničivější. Za třetí, útok může být prvním krokem k zatažení Spojených států do války v Sýrii a to není v zájmu ani USA, ani Západu. V Sýrii totiž nemáme přítele – kromě spojenců Kurdů. Ti však mohou ovládnout jen území obývané Kurdy, nikoli celou Sýrii. Ta válka je v podstatě mezi džihádisty šíitskými ( Írán ajatolláhů, Hizballáh a jejich klient alavita Bašár Asad ) a džihádisty sunnitskými ( většina rebelů ), podporovanými Saúdskou Arábií, Tureckem a Katarem. Není v našem zájmu, aby v Sýrii jedni nebo druzí vyhráli totálně, nýbrž je v našem zájmu, aby se vzájemně maximálně oslabili a nastala de facto kantonizace Sýrie na „Alavistán“, „Sunnistán“ a Kurdistán. Zdroje blízké dění uvnitř Bílého domu říkají, že k úderu D. Trumpa přesvědčila koalice „generálové + demokraté“. Těmi generály jsou ministr obrany Jim Mattis a poradce pro otázky národní bezpečnosti H. R. Mc Master, oba velice respektovaní nejen republikány v Kongresu, ale i experty na zahraniční politiku. A těmi „demokraty“ jsou Trumpova dcera Ivanka a její manžel Jared Kushner. Ti až do momentu, kdy se otec, resp. tchán rozhodl kandidovat na prezidenta za republikány, byli liberálními demokraty a jejich instinkty jsou instinkty liberálních demokratů z New Yorku, kterými vlastně stále jsou. Jejich pozice v Bílém domě posílila a oni se snaží omezit vliv „trumpistické“ frakce, kterou vede poradce Steve Bannon. Ten zdůrazňuje americký nacionalismus, populismus a „America first“, tedy to, co udělalo Donalda Trumpa populárním u jeho voličů. Ivanka a Kushner však nesou nelibě, že establishment, v němž se pohybují a jehož chtějí být součástí, D. Trumpem pohrdá. Proto se prezidenta snaží posunout do středu, „polidštit“ a učinit v očích těchto společenských vrstev „přijatelnějším“. Stejně jako v případě občanské války v Sýrii by bylo špatně, kdyby jedna z obou frakcí vyhrála totálně. Je jistě dobře, že v Bílém domě existuje protiváha poněkud divokému Steveovi Bannonovi, ale kdyby byli Steve Bannon a to, co reprezentuje, eliminováni, prezident D. Trump zklame a ztratí své nejvěrnější voliče. A kdyby rozhodující vliv na jeho politiku měli dva newyorští liberální demokraté, navíc třicátníci bez jakékoli vládní zkušenosti, brzy by Donald Trump narazil v konfliktu s konzervativními republikány v Kongresu.
Ale zpět k úderu v Sýrii: bylo prozíravé, že k němu došlo, ale příště je třeba jednat razantněji a Rusy informovat až na poslední chvíli, aby ochránili lidi své, ale Syřané už nestihli nic – a hlavně, podstatné je neuváznout v pozemní válce v Sýrii.
Vyšlo v LN 11. 4. 2017
Zdroj: Občanský institut, https://www.obcinst.cz/trumpuv-uder-v-syrii/
A reakce jednoho čtenáře serveru OI:
Petr M. : 26. 4. 2017 v 15. 47: Jojo, v Sýrii máme spojence Kurdy ( parádní sebranka, např. PKK jsou radikální komunisté, tolik k té oddanosti Západu ), které si tam ještě vraždí náš spojenec Turecko. Trumpův útok se dá pro jednou odpustit, přesto že to byl úplně zbytečný drahý ohňostroj. Ovšem sám si tím zadělal na problémy další, protože zahraniční intervence kritizoval, vymezoval se proti Clintonové jako proti válečnému štváči a teď dělá přesně to co by udělala ona.
Blahořečen otec Ormières, zakladatel kongregace sester Anděla strážného
Španělsko. Nejméně dva a půl tisíce lidí se minulou sobotu ( 22. 4. ) v Oviedu, hlavním městě autonomního společenství Asturie, účastnilo liturgie, při které byl beatifikován otec Luis Antonio Rosa Ormières ( 1809 – 1890 ). Narodil se roku 1809 v porevoluční Francii, avšak většinu života prožil v severošpanělské provincii Asturie, kde se věnoval službě nemocným a vzdělávání nemajetných dětí. Jak zdůrazňuje kardinál Angelo Amato, byl to prostý a pokorný kněz, avšak zároveň podnikavý muž akce a rozený vychovatel. V roce 1839 nový blahoslavený založil kongregaci sester Anděla strážného, jejíž jméno v sobě spojuje charisma i apoštolát tohoto řeholního institutu. Sám zakladatel častokrát riskoval život ve službě nemocným s malárií a dalšími epidemickými chorobami: “Sloužil nemocným tak velkoryse, že jej jeho biskup nazval mučedníkem milosrdné lásky. Své duchovní dcery vyzýval, aby jej odvážně a vzletně následovaly v pomoci těmto nešťastníkům. Dnes kongregace sester Anděla strážného působí nejenom v Evropě, ale také v Asii, Africe a Latinské Americe a její členky se stávají strážnými anděli svých bližních, kteří potřebují vedení a útěchu.“ Vysvětluje prefekt Kongregace pro svatořečení a dodává, že k beatifikaci otce Ormièrese vedlo zázračné uzdravení jedné ze sester zmíněné kongregace.
Zdroj: Radio Vaticana, https://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=25609
Prof. Clohessy: Kvůli dobrým vztahům s muslimy nesmí být zamlčena pravda o křesťanech
Řím. Obnovení dialogu s muslimy a univerzitou Al - Azhar ( viz foto RV ) je velmi důležité, ale nesmí k němu docházet na účet blízkovýchodních křesťanů, zamlčováním jejich utrpení v rámci politické korektnosti – říká P. Christopher Clohessy, profesor islamologie z Papežského institutu arabských a islámských studií. Zdůrazňuje, že základní skutečností, k níž se církev musí postavit čelem u příležitosti papežské cesty do Egypta, je fakt, že tamní křesťanská společenství byla v posledních letech zdecimována. Hovoří prof. Clohessy: „Jsem rád, že se papež setká s vrchním imámem Al - Azhar. Je to velmi důležité. Ale přál bych si, aby se papež v první řadě obrátil ke křesťanům, aby přišel do Egypta jako starší bratr stejně tak ke katolíkům jako k pravoslavným koptům, kteří představují nejméně 10 procent obyvatel Egypta. Deset procent z 92 milionů je poměrně významná skupina. Bez ohledu na to, co papež řekne v Al - Azhar, bez ohledu na to, co z toho vyplyne pro dialog křesťanství a islámu, doufám, že František bude v Egyptě především pastýřem. To je jeho základní role ve vztahu k trpící církvi. Věřím, že se k ní obrátí se slovy naděje a povzbuzení. Doufám, že nebude dbát na zachovávání politické korektnosti, ale řekne to, co musí být řečeno, totiž že křesťané mají právo na svobodu kultu a na bezpečnost. Křesťané v Egyptě to potřebují od papeže uslyšet. Pokud by tak neučinil a soustředil se na Al - Azhar a na další muslimy, mělo by to sice pozitivní vliv na dialog s islámem, ale nebylo by to dobré pro křesťanské komunity, pro trpící církev na Blízkém východě a v severní Africe, která byla zdecimována. Dnes není ani tak důležité budování dialogu s islámem, jako skutečnost, že křesťané tohoto regionu byli zdecimováni. Je to tragická skutečnost, k níž se musíme postavit čelem. Nelze ji ukrývat nebo se přes ni přenášet, abychom zachovali dobré vztahy s islámskou univerzitou či politickou vládou. Tento postoj by byl velmi nebezpečný. Musíme mluvit pravdu – v lásce,“ řekl Vatikánskému rozhlasu prof. Christopher Clohessy. Islamolog z Papežského institutu arabských a islámských studií rovněž poznamenal, že význam univerzity Al - Azhar v posledních letech slábne. Velmi dlouho byla pro sunnity centrem náboženské pravověrnosti. Dnes už tomu tak není. Islám je roztříštěný do mnoha frakcí a každá z nich má své vlastní odborníky. Přesto zaujímá Al - Azhar nadále důležité místo v muslimském světě, v každém případě je nejstarší muslimskou univerzitou – zdůrazňuje prof. Ch. Clohessy. Papež František se vydá do Egypta již zítra.
Zdroj: Radio Vaticana, https://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=25621
Západní úradníci bránia kresťanským vojnovým utečencom získať azyl v Európe. Vážne obvinenie.
Paríž 27. apríla 2017 ( HSP/ Foto: TASR / AP - Thanassis Stavrakis )
Závažné obvinenie voči francúzskym zodpovedným funkcionárom vzniesol bývalý prefekt Vendée Jean - Jacques Brot, koordinátor pre utečencov zo Sýrie a Iraku. J. J. Brot bol hosťom novinára Thomasa Cauchebrais vo vysielaní RCF Vendée. Jean - Jacques Brot má na starosti dve kategórie utečencov: Rodiny nachádzajúce sa v utečeneckých táboroch v Jordánsku, Libanone a Turecku, pod správou Vysokého komisára pre utečencov ( HCR. ) Druhou skupinou sú iracké rodiny prenasledované pre svoje náboženské presvedčenie. Jedná sa o kresťanov a jezídov. Keď v roku 2014 vtrhol Islamský štát do oblasti Ninive, vypracovala francúzska vláda systém udeľovania azylových víz. Brot uviedol, že výsledkom tohoto systému je pokles udelených víz pre tieto náboženské menšiny o 40 % v porovaní s predchádzajúcim rokom. Realitou je v skutočnosti veľmi malý počet prijatých kresťanov. J. J. Brot konštatoval existenciu celého radu „byrokratických a ideologických prekážok“ pri udeľovaní azylu. Bývalý prefekt obvinil zodpovedných úradníkov, že zámerne bránia udeľovaniu víz pre kresťanov a jezídov. „Objektívne existuje určitý počet funkcionárov, ich mená nebudem uvádzať, ktorí svojimi spismi, svojím konaním a svojou pomalosťou vyjadrujú svoje presvedčenie.“ Jedným z dôvodov, ktorý napomáha existencii dvojitého metra v prístupe k utečencom je podľa J. J. Brota apel blízovýchodných patriarchov, aby kresťania neopúšťali svoje domovy. „Môže to byť pochopiteľné u ľudí, ktorí nie sú mučení a vystavení násiliu, ale tento apel patrairchov má katastrofálne následky.“ J. J. Brot vysvetľuje, že práve túto výzvu patriarchov zneužívajú funckionári, ktorí „obzvlášť vo Francúzsku dávajú prednosť svojmu presvedčeniu pred záchranou zraniteľných rodín.“ Podľa J. J. Brota títo funkcionári používajú apel blízkovýchodných patriarchov ako argument pre zamietnutie víz.
Autorka: Katarína Hanzlíková
Vyšlo na serveru: hlavnespravy.sk
Zdroj v češtině: https://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/zapadni-uradnici-brania-170428.htm
A zajímavá zpráva z volební Francie, které se více věnujeme v jiném článku:
Šéfka kresťansko - demokratickej strany vyzýva k voľbe M. Le Penovej a vysvetľuje prečo. Prvá lastovička.
Paríž 26. apríla 2017 ( HSP / Foto: TASR / AP - Bob Edme )
Každým dňom na francúzskej politickej scéne pribúdajú výzvy ďalších politikov k voľbe Emmanuela Macrona v druhom kole prezidentských volieb. Za E. Macronom sa zomkla väčšina neúspešných prezidentských kandidátov, politikov naprieč politickým spektrom a médiá. Z nastúpeného trendu sa vymyká zakladateľka kresťansko - demokratickej strany a bývalá ministerka vo vláde Nicolasa Sarkozyho, Christine Boutinová, ktorá otvorene vyhlásila, že bude mobilizovať pravicových voličov k voľbe Marine Le Penovej v druhom kole, ktoré sa uskutoční 7.mája.
Svoj postoj Christine Boutinová, ktorá sama kandidovala na prezidentský post v roku 2002, oznámila prostredníctvom týždenníka Le Figaro. „Emmanuel Macron je stelesnením všetkého, čo nemám rada, je to opak mojich hodnôt. Predstavuje libertariánsky liberalizmus, čo znamená globalizáciu, čo znamená peniaze, čo znamená banky.“ Christine Boutinová nezabudla ani na na výrok Emmanuela Macrona, ktorý povedal, že neexistuje francúzska kultúra: „Popiera existenciou francúzskej kultúry“ a dodáva, že jej cieľom je oslabiť E. Macrona. Christine Boutinová vysvetľuje svoj koncept „revolučného hlasovania“, ktorého primárnym cieľom nie je podporiť svojho kandidáta, ale hlasovať proti určitému kandidátovi. “To znamená voliť proti kandidátovi, ktorého vybrala a podporuje vaša strana. Inými slovami, dnes je kandidátom pravice Emmanuel Macron.“ Ch. Boutinová sa rozhorčuje práve nad tým, že vodca pravice, neúspešný prezidentský kandidát François Fillon, vyzval k voľbe liberálneho kandidáta a globalistu E. Macrona. „Som pohoršená tým, ako pravica zradila svojich voličov, ktorí volili Fillona, keď oznámila len štvrť hodinu po porážke voľbu v prospech kandidáta hnutia En Marche! ( Vpred! ).” Ch. Boutinová výrokom naráža na prejav Françoisa Fillona, ktorým krátko po zverejnení výsledkov prvého kola prezidentských volieb a uznaní porážky vyzval k podpore Emmanuela Macrona. „Chcem, aby voliči pochopili, že voliť Marine Le Penovú neznamená priľnúť k myšlienkam Front National, ale je to jednoducho voľba proti Emannuelovi Macronovi.“ Christine Boutinová zdôraznila, že celý život bojovala proti Front National a nemá v tejto súvislosti žiadne pochybnosti, avšak volebný lístok do urny pre Marine Le Penovú je jednoducho nástrojom, ako zabrániť bývalému ministrovi v Hollandovej vlády v návrate k moci. Christine Boutinová dodala, že bude pracovať na odstránení obáv, strachu a možnej stigmatizácie, ktoré môžu pociťovať voliči pravice, ktorí zvažujú voľbu M. Le Penovej.
Autorka: Katarína Hanzlíková
Zdroj: ČNL, https://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/sefka-krestanskodemokratickej-strany-170427.htm