Něco o inteligenci
A máme tu zase něco od psycholožky M. Peterkové, tentokráte na téma inteligence:
Hezký den!
Dnešní Psychologický zpravodaj se zabývá inteligencí a myšlením a tím, čím si v těchto oblastech sami škodíme. Myšlení je v psychologii uvažováno jako proces práce s určitými obsahy a inteligence je schopnost řešit problémové situace.
Z asi 80 % je inteligence dána geneticky. Zdálo by se tedy, že s ní moc nenaděláme. Ale podívejme se na to jinak:
Člověk se narodí s IQ 100 - v dětství bude zanedbávaný a v dospělosti mu naměří IQ 90. Nebo ho budou rodiče normálně stimulovat a jeho IQ bude v dospělosti 110. Pouze 20% rozdíl a přitom člověk s IQ 90 většinou nezvládne ani maturitu, zatím co s IQ 110 udělá i jednodušší vysokou školu. Rozdíl v uplatnění v životě může ( i když samozřejmě automaticky nemusí ) být obrovský.
Inteligence je pro myšlení něco jako objem motoru pro auto nebo jako déšť pro zeleň: je tu jistý strop, ale pod ním platí, že čím víc, tím líp.
Pokud Vás zajímá, jak na tom s inteligencí jste, zkuste náš fungl nový Test inteligence 2in1: měří jednak klasické IQ, ale k tomu ještě něco mnohem důležitějšího - praktickou inteligenci, tedy schopnost zvládat různé životní situace. Je zajímavé, jak tato schopnost mnohdy s výší IQ ani moc nesouvisí.
Pokud se Vám nechce číst celý následující článek a chcete si otestovat svou inteligenci, tak zmíněný test najdete tady.
Podíváme se teď na pět faktorů, kterými svou inteligenci, resp. myšlení zhoršujeme:
1. Stereotyp
Děláte pořád totéž?
Chodíte / jezdíte stejnými cestami, potkáváte se se stejnými lidmi, upřednostňujete jistotu před změnou?
Obecně nic proti řádu a neměnnosti, přinášejí nám totiž pocit bezpečí a jednodušší život. Ale: pokud se věnujeme jen známým činnostem, máme nižší hladinu acetylcholinu ( látky spojené s myšlením ), v mozku nevznikají nové spoje a vše nevyhnutelně chátrá ( mozek tedy chátrá od jistého věku každopádně, ale tempo a velikost úpadku se mohou značně lišit u člověka, který mozek stimuluje, od jiného, který ne ).
"Rada" je jasná - občas ( často ) zkusit něco jiného: jinou cestu, jiný způsob trávení večera, prohodit si sem tam u jídla vidličku a nůž, čistit si zuby druhou rukou,
řešit nějakou zapeklitou úlohu ...
2. Nekvalitní spánek
Málo spánku nebo spánek v nedostatečné kvalitě, to taky není zrovna nic, co by naše myšlenkové procesy kdovíjak povzbudilo. Během spánku dochází například k opravám v organismu včetně mozku. Nedostatkem spánku trpí hippocampus, jedno ze sídel paměti, která je zdrojem materiálu pro naše myšlení. Během spánku se stabilizují nové paměťové stopy a platí, že málo spánku = horší paměť.
Nedostatek spánku znamená taky sníženou schopnost mozku odebírat z krve glukózu - mozkové palivo. Výzkum mezi studenty ukázal, že trojkaři spí v průměru
kratší dobu než dvojkaři a ti zase spí v průměru méně než jedničkáři.
I tady je resumé jasné. Co ale není jasné, je doporučená doba spánku - za širokou normu se považuje 3 - 12 hodin. Prostě kolik kdo potřebuje, aby se pořádně občerstvil pro další den. Podle některých zjištění pomáhá i chrápání - chrápající spáči údajně podávají lepší intelektuální výkon, než jejich tiše spící partneři ( kteří ovšem kvůli hlučnému spaní druhého sami často trpí spánkovou deprivací,
tak jestli intelektuální náskok chrápačů není spíš důsledkem tohoto ).
3. Málo tělesného pohybu
Lidé, kteří se málo hýbou, trpí znatelně více demencemi, zloději inteligence a osobnosti. Přesněji – demence na neaktivní lidi přicházejí mnohem dřív, než by musely. Lenoši mají také nižší hladinu růstového hormonu a neurotropního faktoru. Tyto chemické látky přitom ovlivňují činnost hippocampu ( takže zase paměť ) a také vznik nových nervových buněk. Líní lidé se hůř učí novým věcem.
Takže: hýbat se, hýbat se, hýbat se ( velice to pomáhá i náladě, pohyb je skvělé antidepresivum ). A není potřeba moc. Za ideál se dnes považuje 6 km chůze denně ( nebo nějaký ekvivalent ), ale jako základ úplně stačí půl hodina ostřejšího pohybu 4 x týdně. Počítá se třeba i tanec, který navíc zvyšuje hladinu dopaminu souvisejícího s tvořivostí.
4. Dlouhodobý stres
Kdo je vystaven dlouhodobým problémům, nervozitě a napětí, ten má v důsledku vysoké hladiny kortizolu ve špatném stavu už opakovaně zmíněný hippocampus, takže narušené paměťové funkce. Stres také zhoršuje soustředění - nabízí úplně jiné myšlenky, než se kterými potřebujeme pracovat.
Dlouhodobý stres není nic, co bychom měli vyhledávat. Ale občasné krátkodobé nepohodlí, problém a těžká situace, to je na opak vítaný stimul pro náš mentální aparát ( viz bod 1 ).
5. Nízká sebedůvěra
Kdo sám sebe opakovaně přesvědčuje, že je k ničemu, že je blbec, že se mu stejně nic nepovede a že všichni jsou mnohem chytřejší než on, tak nechává kus svého intelektového potenciálu ležet ladem. Proti své vůli nikdo svou inteligenci využívat neumí. Dlouhodobé sebepodceňování a nevíra v dobrý výsledek vede také k tzv. sebenaplňujícímu proroctví, což je dobře prozkoumaný jev, který říká zhruba to, že
jak si to představujeme, tak to budeme mít. Kdo si předvídá intelektuální katastrofu například v nějaké debatě, míří k ní.
Na nízkou sebedůvěru žádné abrakadabra není. Ne že by nešla vylepšit, ale je s tím obvykle dost práce. Pokud je to Vaše bolest, pro začátek zkuste pěstovat odvahu: denně udělejte jednu věc, která je pro Vás obtížná, ale kterou můžete zvládnout.
Zajímá Vás, jak jste na tom s inteligencí? Chcete znát nejen své IQ, ale i míru své praktické inteligence, která je často mnohem důležitější?
Odpoví Vám náš nejnovější přírůstek TEST INTELIGENCE 2in1.
První část měří klasický inteligenční kvocient a najdete v ní řadu různých úloh, při nichž se musí operovat s čísly, písmeny, slovy nebo tvary. Něco podobného jste možná už někde dělali, na příklad při přijímačkách na školu.
Druhá část testu je zato unikátní - zkoumá Vaši schopnost obstát v běžných i náročnějších životních situacích, schopnost zorientovat se v problému, dobře se rozhodnout na základě dostupných informací a třeba i dobře poradit druhému člověku. Ve vyhodnocení se dozvíte i to, jaký typ úloh Vám šel a kde máte případné rezervy.
Máte zájem a trochu času? Buďte mezi prvními, kdo si test zkusí. Zatím ho ještě ani veřejně nenabízíme, nyní je jen pro příjemce Psychologického zpravodaje.
Test spusťte zde.
S přáním duševní svěžesti a hezkých dní
Michaela Peterková
_________________________
Zdroj: PhDr. Michaela Peterková
Psychologické weby, testy, programy
www.psyx.cz