Ještě k 28. říjnu

Musím se ještě krátce vrátit k prezidentským vyznamenáním na státní svátek 28. října. Média zglajšajchtovaná pravdou, láskou a politickou korektností dštila oheň a síru zejména na "všechny prezidentovi muže", k Zemanovi blízkým režisérům Sedláčkovi a Renčovi či Františku Čubovi z minulého roku přibyli letos na tapetu všeobecného novinářského rozhořčení i nonkonformní umělec František Ringo Čech a exministr zemědělství, podnikatel Miroslav Toman senior, "stará struktura".

Tak předně, exkomunista Toman ani hubatý Ringo mi nevadí. Spolu s premiérem Sobotkou i já říkám, že je věcí pana prezidenta, koho vyznamená, jen stejně jako předseda vlády nad někým z nich cítím rozpaky. Ale, zřejmě narozdíl od našeho Bohouška, mám problém se dvěma jinými jmény. František Kriegel, rudý interbrigadista ze španělské občanské války a mezinárodní dobrodruh, ani Pavel Dostál, ministr nikoli kultury, ale spíše ministr aktivistů z řad kulturní pravdoláskařské fronty, nejsou mým šálkem čaje. Stejně jako Jitka Frantová, manželka Jiřího Pelikána, muže s ambicemi většími než schopnosti, který vždy toužil stát v první řadě pod praporem, ať má jakoukoli barvu. Ale to je věc pana prezidenta.