Přečetli jsme: co píšou v IVK
Ladislav Jakl: Co zjistila Transparency International v Severní Koreji?
Autor: Ladislav Jakl, Institut Václava Klause
Každý rok, když jí docházejí peníze, přichází Transparency International ( Průhledná internacionála ) se svou zprávou o vnímání korupce. Vybubnuje do světa svůj pravidelný burcující report, aby zalarmovala veřejnost a hlavně získala nové granty. TI to říká potichu, takže jednodušší média to snadno přehlédnou: její žebříčky vůbec neměří korupci samu, ale pouze „blbou náladu“, nespokojenost veřejnosti. A tu, co se vnímání korupce týče, živí média. Stát může být korupcí prolezlý, ale nemusí to být vnímáno mezi lidmi jako životní problém. A naopak, stát může být před korupcí chráněn úplně nejlépe, ale když se tam dvě politické strany v kampani začnou navzájem vinit z úplatků, budou lidi vnímat korupci jako vážnou hrozbu. V prvním případě bude dotyčný stát figurovat v žebříčku hodně vysoko, ve druhém bude na chvostu a o skutečné míře korupce to nebude vypovídat vůbec nic. Zajímavým postřehem je, že v aktuálním žebříčku TI je na úplném chvostu ( spolu se Somálskem ) komunistická diktatura v Severní Koreji. Moc by mě zajímalo, jak TI měřila „index vnímání korupce“ zrovna tam. Co TI sama říká o své metodě? Toto: “Index je sestavován na základě výsledků průzkumů, v nichž respondenti hodnotí schopnost vládních institucí omezovat a postihovat korupci, efektivitu protikorupčních opatření, rozsah korupce a otevřenosti v institucích veřejné správy a rozsah zneužívání veřejných funkcí a veřejných prostředků.“ Jak TI oslovovala respondenty v Severní Koreji? Jak v krutovládě žijící Severokorejci hodnotili schopnost Kim Čong Una omezovat a postihovat korupci? Podle příliš nízkého počtu poprav podplacených aparátčíků? Jak tyranizovaná veřejnost v této diktatuře hodnotila efektivitu protikorupčních opatření? Jak zná rozsah korupce a otevřenosti v institucích veřejné správy? Jak pracovníkům Transparency International sdělovali tamní zotročení obyvatelé své hodnocení rozsahu zneužívání veřejných funkcí a veřejných prostředků? No, osobně si myslím, že Severní Koreu a její obyvatele trápí spíš tyranie, nesvoboda, státní teror, persekuce a naprostá kontrola životů režimem než nízká efektivita protikorupčních opatření, ale budiž. Berme pro tuto chvíli data TI jako fakt. Pak se ale ptejme, která z těchto variant platí: 1. Svoboda vyjadřování občanů v Severní Koreji je bezbřehá, nikdo nemá strach nahlas vinit komunistickou tyranii z korupce a dokonce z nedostatečné „otevřenosti“ veřejných institucí. Pak je korupce skoro jediným jejich problémem a nesvobodou tam nikdo netrpí. To by bylo ohromné a převratné zjištění. 2. Svoboda vyjadřování v Severní Koreji neexistuje, každý se bojí o nepravostech moci jen špitnout a nikdo si tazatelům TI na místní poměry nestěžoval, naopak je jen chválil. Pak by ovšem musela Severní Korea žebříčku TI vládnout jako stát, kde lidé korupci kritizují nejméně. V tom případě ji zpracovatelé zprávy museli uměle přesunout z prvního na poslední místo. Proč by to dělali? Aby tím zakryli, že jejich žebříčky neměří korupci samu, ale jen to, jak moc se kde o ní ve veřejnosti mluví. 3. Nikdo žádný průzkum v Severní Koreji nedělal a na poslední místo ji manipulátoři z TI dali jen proto, aby ještě více zdůraznili, jak je strašné v jejich žebříčku ztratit pár míst a přiblížit se tak Kimovu panství. Sami si odpovězte, která varianta platí a co z toho plyne. Jiná totiž platit nemůže.
Autor: Ladislav Jakl, 27. ledna 2017.
Zdroj: IVK, https://institutvk.cz/clanky/ladislav-jakl-co-zjistila-transparency-international-v-severni-koreji.html
Ladislav Jakl opět trefil černý střed terče. A co nám sdělil autor skvělých a netradičních postřehů ze současné pokřivené společnosti Petr Hampl?
Petr Hampl: Robert Lee, L. Wittgenstein a intelektuálská nadřazenost
Dne 19. ledna uplynulo 210 let od narození velitele armád jižanské konfederace Roberta E. Lee. Někteří jej budou připomínat jako prototyp buržoazního ušlechtilého mužného gentlemana. Pro jiné je Robert Lee jen odporný rasista. A dost možná, že v řadě případů bylo výročí podnětem k akci za přejmenování jednoho z těch stovek náměstí a ulic, které dosud nesou Leeho jméno. Podobný osud má totiž jižanská vlajka. Ještě před pár lety celkem běžně vlála na mnoha místech ve státech bývalé konfederace. Až v letech Obamovy vlády vynaložily úřady obrovské úsilí, aby byly konfederační symboly odstraněny z veřejného prostoru, a nakonec vše směřovalo k úplnému zákazu. Hlavní argument zní, že jižanská vlajka představuje symbol otroctví. Jenže opravdu pro každého? Třeba u nás v českých zemích je dlouhá tradice používání jižanské vlajky v trampských osadách. Znamená to, že čeští trampové si chtějí kupovat černé otroky? Pochopitelně, že ne. Jižanský kříž pro ně symbolizuje svobodu, nezávislosti a odhodlání žít po svém. Totéž platí o použití stejného motivu na vlajce Novoruska. Ať si o tamních lidech myslíme cokoliv, stěží jim můžeme přikládat úmysl založit plantáže a dovážet na ně černé otroky. Ostatně, stejná sada otázek by mohla být otevřena ve spojení s vlajkou Tibetu, tedy státu, kde hrálo otrokářství minimálně srovnatelnou roli jako na americkém Jihu. Chtějí pražští intelektuálové zavádět otroctví, když pobíhají s tibetskou vlajkou? To všechno vede ještě k mnohem obecnější otázce. Je možné zakazovat symboly, pokud nevíme, co je jimi myšleno? A je vůbec možné objektivně určit význam určitého symbolu? Mezi válkami se tím zabývala celá filosofická škola a dospěla k závěrům, které asi nejlépe vyjádřil Ludvig Wittgenstein ve svém pozdním díle Filosofická zkoumání. Zavedl pojem jazykové hry a zdůraznil, že každý symbol má význam pouze v rámci určité konkrétní hry. Vezměme třeba bílý kruh s červeným ohraničením. V rámci určité jazykové hry znamená zákaz vjíždět do určité ulice. V rámci jiné může znamenat třeba slunce. A je představitelné, že by v rámci nějaké úplně jiné mohl znamenat příkaz „zabijte všechny plešaté muže.“ L. Wittgenstein zdůraznil, že z principu není možné porozumět symbolu zvenčí. Až tím, že vstoupíte mezi trampy a osvojíte si jejich myšlení, až tím pochopíte, co pro ně znamená jižanská vlajka. Pokud to není z nejrůznějších důvodů možné, je na místě kontrolní dotaz – chcete tímto symbolem vyjádřit, že otroctví je prospěšná instituce? Tolik ze sémiotické teorie. Náš dnešní společenský problém spočívá v tom, že se vytvořila skupina lidí, která nejen, že si nárokuje apriorní morální nadřazenost nad ostatními, ale která také tvrdí, že rozumí myšlenkám ostatních lépe než oni sami. Jedině pokrokový intelektuál dokáže určit, co kdo míní kterým symbolem ( aniž by vstoupil do příslušné jazykové hry ). Pokud to chcete vidět naprosto konkrétně, doporučuji článek Jaroslava Cermana v Deníku Referendum. Český neomarxistický aktivista ví naprosto přesně, co cítí obyvatel Jižní Karoliny při pohledu na jižanskou vlajku! Ani stín pochybnosti! A co horšího, spolu s touto až kouzelnickou nadřazeností přichází také cenzura a dokonce vyhrůžky trestním stíháním. Myslel jste to docela nevinně? Omyl! Aktivisté z příslušného vládního odboru vědí lépe než vy, co jste tím myslel. Základní evropský konsensus posledních více než 50 let je přitom takový, že pouze dva symboly jsou všeobecně uznávány za totalitní: hákový kříž a rudá hvězda, resp. srp a kladivo. Je důležité, aby seznam nebyl rozšiřován. Pokus regulovat symboly a prostředky, jaké lidé používají ve svých debatách, to znamená vstup státu do sféry stejně intimní jako třeba sexualita. Do sféry, která musí být ušetřena politické kontroly za každou cenu.
Autor: Petr Hampl, 27. ledna 2017.
Zdroj: IVK, https://institutvk.cz/clanky/petr-hampl-robert-lee-wittgenstein-a-intelektualska-nadrazenost.html
Ze stati analytičky Institutu Václava Klause a pedagožky pražské VŠE Hany Lipovské o minimální mzdě vybíráme jeden zajímavý a ne příliš známý detail:
( … ) Minimální mzda se přitom v roce 2015 týkala podle šetření IPSV zhruba 115 000 občanů, tedy jen 1 % obyvatel České republiky. Zdálo by se proto, že zvyšování minimální mzdy socialistům slouží pouze k odlišení od ostatních politických stran v předvolebním boji, a to relativně levně - na účet zaměstnavatelů. Růst minimální mzdy však především poskytuje značnou finanční injekci systému veřejného zdravotního pojištění. Mezi plátce zdravotního pojištění totiž kromě zaměstnavatelů, osob samostatně výdělečně činných a státu patří také osoby bez zdanitelných příjmů ( OBZP ). Osobou bez zdanitelných příjmů je například žena v domácnosti, student doktorského studia starší 26 let, absolvent, který ještě nenastoupil do zaměstnání, nebo i člen řeholního řádu. Tyto osoby musejí povinně odvádět měsíční platby do systému veřejného zdravotního pojištění ve výši 13, 5 % z vyměřovacího základu, kterým je právě minimální mzda. Platby osob bez zdanitelných příjmů se přitom jen v případě VZP týkají průměrně 150 000 pojištěnců.
Zdroj: IVK, https://institutvk.cz/clanky/hana-lipovska-skryte-dopady-zvysovani-minimalni-mzdy.html
Petr Macinka z IVK se zúčastnil inaugurace Donalda J. Trumpa ve Washingtonu:
Předposlední lednový pátek přinesl nejočekávanější událost letošního roku. Událost, jejíž důsledky zasáhnou v jisté míře takřka všechny země světa. Úderem poledne složil slib 45. prezident Spojených států amerických Donald J. Trump. ( … ) Bývalý prezident České republiky Václav Klaus má v této části světa – a zejména mezi lidmi určitého ideového okruhu – za 25 let své kariéry v nejvyšší politice značně nainvestováno, a proto Institut Václava Klause dostal snad jako jediná česká instituce zcela unikátní možnost zúčastnit se několika oficiálních i neoficiálních akcí přímo spojených s inaugurací nového amerického prezidenta. ( … ) V předvečer inaugurace se zpravidla odehrává řada doprovodných akcí a večírků. Pořádají je na více či méně okázalých místech nejrůznější osobnosti, které mají důvod nástup nového prezidenta oslavovat. Jedním z největších a nejviditelnějších evropských podporovatelů prezidenta D. Trumpa je britský euro-poslanec Nigel Farage – mezi Američany známý jako „Mr. Brexit“, který se svým týmem ve čtvrtek večer pořádal děkovnou party „Za Brexit a za Trumpa“ na nejlukrativnější washingtonské adrese – v honosném prostředí luxusního hotelu Hay - Adams, který stojí přímo naproti Bílého domu. Pozváno bylo na 300 hostů z 15 zemí světa ( i když především ze všech částí USA ). Nechyběli zde republikánští zástupci obou komor Kongresu, ale třeba i guvernér a první dáma státu Mississippi, kde Nigel Farage poprvé po Brexitu vystoupil na politické megashow Donalda Trumpa. Dodnes vypráví, jak při čekání na letadlo zpět do Londýna pobaveně v televizi sledoval tiskovou konferenci Hillary Clintonové, která věnovala celých deset minut tomu, aby na něj za Brexit ( a za podporu jejího protikandidáta ) dštila síru. Tím z něj pravděpodobně učinila opravdovou celebritu, která má dnes svoji vlastní show na televizi Fox. V průběhu večera jsem dostal asi od padesáti různých lidí za úkol vřele pozdravovat prezidenta V. Klause, což bylo velmi milé. Jeden manželský pár odkudsi z Tennessee, když zjistili, že jsem z Institutu TOHO Václava Klause, se se mnou musel i vyfotografovat. Dokonce jsem zažil i situaci, kdy jednomu Američanovi před mýma očima vysvětloval černošský velvyslanec jedné africké země ( může se ještě pořád o někom říkat, že je černoch? ), kdo je to Václav Klaus. To bylo opravdu půvabné. ( … ) V průběhu ceremoniálu bylo zajímavé sledovat, jak dav reagoval na různé osobnosti americké politiky, které mu byly nabídnuty prostřednictvím velkoplošných obrazovek. Nevím, zda to bylo znát z televizního přenosu, ale řekl bych, že asi ne. Když se poprvé objevily záběry se stále ještě úřadujícím prezidentem Obamou, bylo to „Thank you and good bye!“, když se poprvé ukázaly záběry budoucí první dámy Melanie, bylo to „She is so pretty!“, a když se kamera náhodou zaměřila na Hillary Clintonovou, nad milionovým davem se ozvalo bučení. Donald Trump přítomné Američany nezklamal. Mluvil k nim a o nich. Chápu obavy, které mohou mít někteří evropští politikové ( ty racionální, nikoliv ty fantasmagorické ). Donald Trump po celý den ( i v průběhu večera ) dával silně najevo, že se do čela USA opět po mnoha letech postavil primárně AMERICKÝ prezident, nikoliv globální supervizor s ambicemi dohlížet na dodržování výdobytků moderní civilizace a vynucovat je všude ve světě. Jeden známý se mě ptal, zda si myslím, že by mohl Donald Trump „oplatit“ Miloši Zemanovi jeho dubnovou návštěvu a přijet k nám ještě před koncem jeho mandátu. Musel jsem se pousmát. Sice ani jednomu do hlavy nevidím a nevím, na čem se domluvili, ale spíš mám pocit, že Donalda Trumpa nebude zajímat nic, co se nachází na východ od Bostonu, na západ od San Francisca, na jih od Miami a na sever od Chicaga. A jestli někdy někam pojede, bude to muset být klíčově důležité především pro USA. Neodvažuji se hádat, co by to muselo být, ale hledal bych to spíš na východ než na západ od nás. Barack Obama jezdil po summitech EU, nejsem si úplně jist, zda zrovna tento typ akcí bude stejně zajímat i Donalda Trumpa. ( … ) Pozvánka na 2017 Liberty Inaugural Ball byla pro Institut Václava Klause raritou, neboť počet ne-amerických hostů na této akci byl zcela minimální. O to větší překvapení bylo, když jsem zde potkal jistého prominentního pražského právníka, kterého čas od času zmiňují česká média v ne úplně lichotivých souvislostech. Říkal, že ho tam zavedl byznys ... ( … ) Nepřísluší mi to příliš soudit, ale domnívám se, že kdyby vyhrál kandidát Demokratické strany, žádné podobné protestní akce by se nikdy neodehrávaly. Protože pouze levicoví inženýři jsou dostatečně oduševnělí na to, aby dokázali respektovat svobodné volby ( v pravděpodobně nejsvobodnější zemi na světě ) pouze za předpokladu, že vyhraje jejich kandidát. A když nevyhraje, vezmou do ruky transparent „Illegal President“ a jdou házet dlažební kostky na jiné lidské bytosti, zapalovat koše a ničit vše okolo sebe. Být váženým členem Demokratické strany, začal bych se velmi obávat o to, aby slovo „demokracie“ v názvu této strany nezačalo zanedlouho plnit stejnou úlohu, jako totéž slovo např. v názvu KLDR. Nezbývá, než doufat, že fenomén Trump bude mít velký vliv i na kultivaci projevů demokratických „sympatizantů“, a to demokraty samotnými. O tom, jak se jim to bude či nebude dařit, se ovšem přesvědčíme až za další čtyři roky.
Autor: Petr Macinka, Institut Václava Klause, 24. ledna 2017.
Zdroj: IVK, https://institutvk.cz/clanky/petr-macinka-ivk-na-inauguraci-donalda-trumpa.html
Dnešní dopoledne zaplavily české zpravodajské servery informace o zhoršení korupce v naší zemi. ( Polo ) vládní ( protože převážně z peněz daňových poplatníků financovaná! ) organizace Transparency International ( TI ) zveřejnila svůj tradiční Index vnímání korupce za rok 2016. Česká republika si v celosvětovém žebříčku pohoršila o deset míst a spolu s Kyprem a Maltou se umístila na 47. příčce s 55 body ze 100 možných. Je třeba důrazně sdělit, že tento index v sobě nezahrnuje žádná objektivní, analytická data; ( … ) Rozsah šedé ekonomiky, v níž je zahrnuta i korupce, je u nás dle všech vědeckých odhadů nejen výrazně podprůměrný, ale rovněž kontinuálně klesá! Neexistuje důvod, proč by stát s významně podprůměrnou úrovní šedé ekonomiky, jako je ČR, měl být nadprůměrně zkorumpovaný. Korupce není způsobena charakterovou slabostí politiků a úředníků, jak prezentují naši protikorupční bojovníci z TI, ale je systémový problém spojený s nadměrnými státními zásahy a tržními omezeními. Chceme-li s korupcí skutečně bojovat, musíme začít právě u omezování role státu a jeho zásahů.
Autor: Martin Slaný, IVK
Zdroj: IVK, https://institutvk.cz/clanky/k-falesnym-datum-o-korupci.html
Toto jako jakési doplnění Jaklova článku o TI a „korupci“. Čelný představitel IVK Ladislav Jakl také opět odpovídal Parlamentním Listům.cz.
Ladislav Jakl pro Parlamentní listy: Trump se bude muset dohodnout, ale ochočit se nedá
PL: Donald Trump se chopil úřadu za hlasitých protestů aktivistů včetně Madonny. Čemu to přisuzovat? Jeho obhroublosti, jeho odchýlení se od minule agendy, jeho údajnému rasismu? Co na jednom člověku může miliony lidí tak iritovat, že jdou do ulic násilně protestovat? Nebo je to americká obdoba „Majdanu“ organizovaná americkou kavárnou? Dokonce se mluví o angažmá George Sorose ...
Ze zuřivosti těch rebelií je evidentní, co je myšleno obratem "teror politické korektnosti." V našem světě už prostě není možné mluvit normálním lidským jazykem, pojmenovávat věci pravým jménem. Jinak vás za to stihne trest. Donald Trump si dovolil odhodit celou tu pokryteckou faleš a některé kliky polila hrůza, že by mohl jít příkladem, že by se i další lidé mohli přestat bát. Tak bylo nutné všechny jeho případné následovatele zastrašit a vzkázat jim: Trump náš hněv možná chvíli ustojí, ale vy se o to ani nepokoušejte, nebo vás zadupeme do země.
Někteří pozorovatelé tvrdí, že provázanost médií, univerzit a neziskovek vytváří systém oborů typu gender studies, multikulturních studii či kulturologie, kde převládají neo-marxisté. Je tomu tak doopravdy? A projde podle vás v důsledku vlny Trump, Brexit a podobně proměnou i vzdělávací systém? Dojde k „proti-sluníčkářskému“ pochodu institucemi opačným směrem?
V předchozí otázce jste nadhodil roli miliardáře Sorose. Ano, existuje hodně vlivných a bohatých lidí, kteří se snaží ochočit si politickou scénu a donutit ji k rozhodnutím, na kterých tito lidé vydělají. No, že by se mi to zrovna líbilo, to určitě ne. Ale holt každý sleduje své zájmy podle svých možností. Daleko horší jsou ty různé bojůvky mezi univerzitami a tzv. neziskovkami, protože ty neprovozují svůj nátlak za své peníze, ale za peníze daňových poplatníků, proti kterým pak vedou svůj boj. Něco ve stylu: navalte své peníze a my vás za ně zotročíme. A jestli dojde k "proti-sluníčkářskému" či proti-havlistickému pochodu institucemi, o tom dost pochybuji. Tyhle elity mají instituce zcela pod kontrolou a dokonce ani volené demokratické politické síly na ně nedosáhnou. Vemte si třeba takové naše ministerstvo školství. To je tak prolezlé zelenými extremisty a jejich ideologií, že s tím za jedno volební období jakýkoli ministr školství nic neudělá. Čímž neříkám, že se nemáme bránit. Aspoň je nutné třeba to prznění našich dětí ve školách co nejvíce brzdit.
Pokud jde o George Sorose, konglomerát jeho nevládních organizací je podezírán z organizování „barevných revolucí“, ovlivňováni politiky po celém světě ve prospěch „sluníčkařských“ vizí. U nás sponzoroval „boj za práva Romů“ či „boj proti ruské propagandě“ a jeho Open Society podporuje neomarxistickou ideologii gender. Jak lze nahlížet na dílo tohoto starého muže, který některým bývá oceňován jako ochrance západních hodnot? O co mu jde?
O co mu jde? Především o vlastní prospěch. A došel už dávno k závěru, že svých zištných cílů nejsnáze dosahuje v prostředí, kde je zničen nebo oslaben politický systém. A tak ho ničí všude, kam se podívá. To nejmenší, co by se s tím mělo dělat, je maximálně toky peněz od něj plynoucí odhalovat a zveřejňovat.
Den po inauguraci Trumpa se sešli Le Penová, Wilders, Samvini, Perryová a další nacionalisté. Vyjádřili Trumpovi podporu. Jsou to budoucí“ vládci Evropy“? Mohou establishmentové strany zabránit jejich nástupu, když přeberou jejich odpor k imigraci? Jsou tito lidé jen bublina, která splaskne?
Já doufám, že tito lidé žádnou bublinou nejsou. Nejde totiž o ně. Jde o autentické pocity miliónů lidí, kteří ve vlastenecky orientovaných silách vidí naději na záchranu. Jsem ale pořád dost skeptický k tomu, jak tyto síly budou schopny spolupracovat na mezinárodní, a dokonce i na národní úrovni. Médiím se totiž podařilo všechny viditelné představitele těchto proudů tak pošpinit, že té špíně uvěřili i mnozí z nich a navzájem si sami sebe oškliví a bojí se, že se kontaktem se svými kolegy zdiskreditují. Je to starý známý fenomén: když píšou o mně, dobře vidím, že lžou. Ale když píší o někom jiném, mám tendenci něčemu z těch lží věřit. A ten jiný to má stejné se mnou.
Nelze opomenout média. Dle Trumpa o něm lžou, dle médií lže Trump. Proč západní média ztrácí důvěru? Předkládala média jen „jeden správný názor“ a nyní jsou trestána? Nebo jen lidé zhloupli a věří „blbostem“? A co česká média?
Média jsou všude v západním světě odjakživa líhní pyšných společenských inženýrů, nepokorných ke svobodě a zájmům obyčejných lidí. Lidé kolem médií mívají zhusta pocit, že byli vyvoleni k tomu, aby učili své čtenáře, jak ti mají žít. A to se v poslední době vystupňovalo. Proto ta zuřivost, že veřejnost přestává být na oněch velkých médiích závislí a hledá si alternativní zdroje názorů a informací.
Nepříliš odlišně na tom s důvěrou mohou být i tajné služby, což se ukázalo na kauze zveřejněných kompro materiálů na Trumpa, jejichž pravdivost zpochybňují i renomovaní experti. Novinář Bob Woodward, který odhalil nezákonné odposlechy v kauze Watergate a byl oceněn Pulitzerovou cenou, označil antitrumpovský dokument tajných služeb o jeho údajných sexuálních hrátkách s ruskými prostitutkami za odpad, který se nikdy neměl dostat ven, a zpravodajci by se měli omluvit. Jak to vidíte?
Každý organismus sleduje své zájmy. Zeptejte se sám sebe: když budete tajnou služnou, jakou rétorikou získáte více peněz, pozornosti a vážnosti? Nebo spíše seriózním a uměřeným referováním o případných bezpečnostních rizicích, nebo nepodloženým strašením a vyvoláváním napětí? Pro média jsou takové burcující nesmysly dobře prodávatelným zbožím, tak to ještě přifouknou. A vznikne klima, ve kterém padají rozhodnutí, velmi vyhovující konkrétním zájmovým skupinám.
Podle Rady pro rozhlasové a televizní vysílání porušila Česká televize během vysílání tzv. Americké volební noci zákon. Nadržovala prý Hillary Clintonové. Vedle toho D. Trump ignoruje CNN, protože zveřejnila zmíněné „kompro“. Zástupce šéfredaktora zpravodajství ČT poté na Twitter napsal, že „pokud to bude takhle pokračovat, budou se Trumpa na tiskovkách moci ptát jen Parlamentní Listy.cz“. Přizpůsobí se média „novému přístupu“ nebo budou, jako ČT, ztrácet dál důvěru?
Donald Trump, nechci říci objevil, ale geniálně využil alternativní metody komunikace se svými voliči. Každý Američan, který má v kapse krabičku s názvem mobilní telefon, si může v reálném čase přečíst, co mu jeho nový prezident vzkazuje. Ihned, kompletně a nezkresleně. A média zuří, že je Trump skoro k ničemu nepotřebuje. Proč by se také bavil s lidmi, kteří o něm denno denně lžou? A proč by jim zdarma servíroval své věty, které pak oni budou prodávat na mediálním trhu?
Donald Trump v interview pro britský deník The Times zkritizoval NATO, EU i německou kancléřku. Že Aliance je zastaralá, kdyby EU nenutila země přijímat migranty, Británie by nevystoupila a Merkelová udělala katastrofální chybu pozváním běženců. Má D. Trump pravdu?
NATO je v krizi už dávno. Od devadesátých let marně hledá svůj nový smysl existence. Od začátku byla NATO koncipována jako systém kolektivní bezpečnosti svých členů. Poslední léta se ale NATO na obranu svých členů vůbec nezaměřuje a vyžívá se v budování expedičních sborů, které v pouštích a horách někde na konci světa střílejí tamní domorodce. Když člen NATO - Turecko - obsadil ( a dodnes drží ) třetinu suverénního státu jménem Kypr, NATO mlčela. A když byl člen NATO - opět Turecko - pro změnu napadán marxistickými kurdskými milicemi z Iráku, nikdo z ostatních členů mu nevytáhl na pomoc. Velcí členové NATO sledují své mocenské zájmy bez ohledu na jakékoli smlouvy a ti malí drží basu v klamném přesvědčení, že se tím nějak zavděčí. A to, že se Donald Trump otevřeně vyslovil i k šílené akci s organizovaným masovým importem Arabů do EU, je od něj odvážné a také v souladu s jeho vnitřní politikou.
Ve věci Německa a šéfky jeho vlády zašel Donald Trump ještě dál. „Když se podíváte na EU, je to Německo. EU je v podstatě jen nástrojem pro německé zájmy. Proto jsou Britové chytří, že odešli,“ sdělil. Co si myslíte o jeho slovech?
Že je to trefné. Ale ve skutečnosti mohl jít ještě dál. Nejenže politika EU vyhovuje akorát Německu a ostatní členy poškozuje, ona dokonce vyhovuje jen některým zájmovým silám v Německu a běžného německého občana poškozuje také.
A jak podle Vás bude probíhat jeho spolupráci s lídry EU a evropskými velmocemi?
Ke spolupráci je nutná jedna zásadní věc: společné zájmy. A jsou vůbec nějaké? Nejdříve je bude nutné najít a definovat, pak teprve na jejich základě lze spolupracovat.
Média navíc přišla se zprávou, že lidé z Trumpova týmu zjišťují u členských zemí, zda se někdo další nechystá opustit EU. Jde o pouze o sondování, nebo může mít budoucí prezident více informací a připravovat se na scénář možného rozpadu EU?
Ach, tím bych se vůbec nevzrušoval. Nevím, kdo komu na jaké úrovní telefonoval. Trumpova diplomacie ještě ani nezačala fungovat.
Někteří publicisté a odpůrci Trumpa podobně jako v kampani, varují před Trumpovým údajným hulvátstvím, lhaním a agresivitou a bijí na poplach, že takový politický styl v Bílém domě bude hrozbou pro svět a může vyvolat války. Jde o opodstatněné obavy?
Já jsem viděl sprostotu a hulvátství spíš u jeho odpůrců. Možná by měl na jejich házení kamením odpovídat házením květin, pak ale ať těmi květinami jsou aspoň kaktusy.
Očekávaný Trumpův příklon k Rusku teď zmírnilo „grilování“ jeho kandidátů do čela několika resortů včetně Rexe Tillersona, který má být ministrem zahraničí. Ten spolu s kolegy Jeffem Sessionsem, Jamesem Mattisem a Mikem Pompeo v Senátu hovořili o Rusku téměř výlučně kriticky. Rex Tillerson dokonce označil anexi Krymu za protiprávní ( D. Trump dříve mluvil opačně ). Šlo o úlitbu senátorským jestřábům, anebo skutečně naděje Kremlu na blízké vztahy padají?
Nikdy nešlo o žádný příklon k Rusku. Šlo pouze o nesdílení hloupé konfrontační rétoriky. Donald Trump bude hájit zájmy Ameriky proti komukoli, i proti Rusku, a je to tak správné. Ale nemusí se u toho chovat hystericky a militantně jako ten nositel Nobelovy ceny míru před ním.
Nemůže to být v případě Trumpa částečně podobné jako u Putina? Putin nastoupil jako „Jelcinův člověk“, vydal omilostňující „ukaz“ pro Jelcinovu rodinu. Nebude muset Trump být takticky opatrný k neo-konzervativním a globalistickým silám uvnitř Republikánské strany podobně jako Putin musel postupovat opatrně vůči Jelcinovým „prozápadním globalistům a liberálům“? Bude tedy Trump „starým strukturám“ částečně vycházet vstříc, dokud si neupevní pozici? A do jaké míry budou republikáni v kongresu v opozici proti Trumpovi?
Donald Trump přišel do politiky zvenčí a není příliš ochoten hrát tyhle hry. Časem mu ale stejně dojde, že bude v Kongresu i v jiných institucích nutně potřebovat spojence. Ale na druhou stranu nejen on potřebuje republikánské kongresmany. Oni budou potřebovat zase jeho, protože bez jeho podpory svou konzervativní agendu neprosadí. On je k takové spolupráci ochotný, jeho sympatie k Tea Party jsou zjevné, ale zcela jistě za svou podporu republikánům bude něco chtít. Takže k nějakým dohodám nakonec dojde.
Nastupující prezident je z mnoha stran ostřelován coby populista, rasista antiglobalista, nicméně znalec americké politiky Roman Joch tvrdí, že Trumpovo prezidentství žádnou nezodpovědnou populistickou rebélií nebude. Už proto, že šedou eminencí jeho zahraničně - politického týmu je „patriarcha globálních elit“ Henry Kissinger. Bude D. Trump prezident zcela jiný od Trumpa kandidáta? Nebo se předpovědi o neřízené střele s nulovými zkušenostmi z politických funkcí potvrdí?
Donald Trump bude respektovat politickou realitu a celý aktuální společenský kontext. To musí každý prezident. Ale už jeho inaugurační projev jasně ukázal, že svá slova v kampani D. Trump myslel vážně a při jejich naplňování se ochočit nedá.
Podívejme se na osmiletou Obamovu éru. Jak jeho působení zhodnotit? Média upozorňují, že začal slavnostně prezentovaným restartem vztahů s Ruskem a končí v podstatě diplomatickou válkou, kdy ho Kreml ignoruje a čeká na Donalda Trumpa. Jaké je resumé jeho vládnutí?
Už dva roky občas nosím tričko, na kterém je napsána odpověď na vaši otázku. O. B. A. M. A. = One Big Ass Mistake America ( jeden velký americký prů … ).
Ptal se Lukáš Petřík, publikováno na serveru Parlamentni listy.cz dne 26. ledna 2017.
Zdroj: IVK, https://institutvk.cz/clanky/ladislav-jakl-pro-parlamentni-listy.html