Postřehy Václava Klause mladšího, Jiřího Weigela a Alexandera Tomského

04.01.2017 16:33

 

Tak se opět v novém roce 2017 podívejme na spřízněné servery a jejich autory! Skvělý bloger Václav Klaus mladší se v nadsázce rozepsal o zakázaných věcech v roce 2017:

V roce 2017 budou zakázány silvestrovské rachejtle. Ruší to pejsky a leckde to vypadá spíš jak začátek ofenzívy u Stalingradu než nějaká oslava začátku nového roku. Taky výrostci to házejí na zem i před svátky a začátkem ledna. A hodně lidí, co má větší ohňostroj, pak nechá na zemi válet krabice a zbytky po odpališti a jde pryč. Takže důvodů je dost. Co na tom, že někteří „třídiči odpadu“ ( také třídím ) zanechají po svátcích okolo eko - popelnic tak 7x větší bordel – sklo, papíry a plasty? Co na tom, že z petard má spousta lidí i kluků radost? Že to živí řadu prodejců a výrobců? Důvodů proti je dost a mně to nevadí, jsem nekuřák. Pardon, chtěl jsem říct, že já petardy neodpaluju. Bude to zakázaný. Ohňostroj bude jen oficiální. 7. listopadu.

Kouřit ve vlastní hospodě budete mít zakázaný. Jsem nekuřák a neodpaluju rakety. … Aha, to už zakázaný je. Tak nic. Tučné jídlo a červené maso bude zakázaný. Způsobuje to rakovinu tlustého střeva a silnou obezitu, která toho způsobuje ještě mnohem víc – mimo jiné pocení a mikroskopickou velikost penisu. Nechutné. Zakázat. Ve školách již pokroková vyhláška platí, ale lidi ( i děti !!! ) by se mohli tohohle svinstva najíst i doma. Zakázat. Jsem sice nekuřák a nepálím rachejtle, ale s tímhle mám trochu problém … Drž hubu, podle průzkumu to většina obyvatel schvaluje a je to i v souladu s evropskou směrnicí.

V polovině ulic bude čtyřicítka. Není pro to sice žádný důvod, ale je to míň než padesátka a třicítka je zatím ještě politicky neprůchodná. Přidají se kamery, spousta značek a semaforů. Na každých 50 metrů ulice by mělo být, myslím, tak asi 7 značek, co něco zakazujou, nebo přikazujou. Za zvýšený výběr pokut se pořídí další kamery a značky. Pochopitelně je třeba definitivně zakázat sexuální reklamy. To jsou ty, kde jsou hezký a namalovaný ženský. Vůbec i to malování – vždyť to staví ženy do role pasivní oběti nebo objektu. Máme na to pomalu celé fakulty a pak vyjdeme ven a tam je billboard s prsatou paní v montérkách nabízející jako vrtačku ?? To už fakt v roce 2017 NE !! Není pravda, že modelky mají být tlusté a ošklivé jako Marfuša z Mrazíka – nemají být vůbec žádné.

Zato budeme víc evidovat. Před patnácti lety jste prodali deset let staré auto – ale veškeré smlouvy a zelené karty a pojištění opatrujte jako oko v hlavě, jinak hrozí, že z vás kancelář pojistitelů ( nebo jak se to jmenuje ) vytáhne pěkný prachy, neb nedoložíte povinné ručení. Já mám naštěstí pomalu celej šuplík téhle auto-dokumentace. Podobně si ukládejte daňová přiznání a všechny mzdové listy a vše přehledně, až na Vás uhodí, za co jste si koupil chatu, abyste měl aspoň nějakou šanci v daňovém řízení. Velkých pracháčů ( ti bydlí oficiálně v Monaku, Lichtenštejnsku nebo na Kypru ) se to netýká – tam to mají jinak, ale Vás se to týká !! Zvlášť když budete nějak kverulovat.

Anebo zkusme bránit normální svět. O tom bude rok 2017.

 

Zdroj: Novinky.cz, https://www.novinky.cz/komentare/425107-komentar-zakazy-2017-vaclav-klaus-ml.html

 

Moc hezké vyhlídky!

 

Doc. Jiří Weigl z Institutu Václava Klause nám pak sdělil:

 

V poslední době se na Západě šíří nová hysterie. Za brexit, Trumpa, posilování Le Penové, AfD, Wilderse, Svobodných a všechno možné další prý může neskutečně rafinovaná ruská propaganda. A proto je nutné učinit z boje proti ní hlavní prioritu, zapomenout na základní lidská práva, jako je svoboda slova, a cenzurovat, označovat, nálepkovat, vytvářet seznamy zrádců a nespolehlivých atd. My, kteří jsme žili velkou část svého života v minulém režimu, nemůžeme být překvapeni. Nám už od školních let vtloukali, že za všemi problémy reálného socialismu stojí nepřátelská imperialistická propaganda a její špionážní centrály, štvavé vysílačky za hranicemi a zrádci, kteří za mrzký peníz …. A proto se cenzurovalo, stavěly rušičky, drátovaly hranice, vydávaly výjezdní doložky, evidovaly všude cyklostylové blány, aby se ta štvavá nepřátelská propaganda nemohla šířit a „pokrokový“ svět se mohl zdárně rozvíjet. Přesto se to nepodařilo. Lidé u nás měli vlastní hlavu, viděli, co je kolem špatně a dokázali si porovnat, kdo mluví pravdu. Viděli, že pravdu mají ty „štvavé“ vysílačky, a proto režim, který potlačoval svobodu slova, přesto padl. Dnes ti, kteří nám vládnou, hledají bohužel inspiraci v této neblahé minulosti. Nechtějí slyšet, že úspěchy cizí propagandy jsou spojitými nádobami neúspěchů jejich politiky. Odmítají je hledat a napravovat, myslí si, že stačí utěsnit dveře a okna a zalepit lidem ústa. Opovrhují inteligencí občanů a podceňují jejich autentickou nespokojenost. Většinu spokojených občanů nemůže proti úspěšné vládě obrátit žádná, ani ta nejrafinovanější propaganda. Proto za studené války si Západ mohl užívat svobody, zatímco Východu nepomohly ani ostnaté dráty. Za dnešní nespokojenost lidí na Západě mohou Obama, Merkelová, Hollande, Cameron a Juncker a jejich politika, nikoliv démon Putin a jeho propaganda. Naše problémy může proto vyřešit pouze změna špatné politiky, nikoliv cenzura. Nedovolme jí.

Autor: Jiří Weigl

Zdroj: IVK, https://institutvk.cz/clanky/jak-na-cizi-propagandu.html

 

Jiřímu Weigelovi zatleskejme a na závěr si dejme trochu výtečného Alexandra Tomského:

 

Donald Trump ještě ani nesložil přísahu ( stane se tak 20. Ledna ) a komentátoři západního světa, hlavně ti konzervativní, už radostně spekulují, co všecko nový americký prezident učiní, aby Ameriku postavil na nohy. Materiálu k tomu mají víc než dost, nejen divoké výroky z předvolební kampaně, ale hlavně jeho pro intelektuály politického rovnostářství tak nepříjemně prosté názory, jež vyjádřil ve svých dvou bestselerech „Zmrzačená Amerika” a „Čas přitvrdit”. Diagnóza zdravého rozumu se týká především změkčilého školství. D. Trump hlásá kázeň, patriotismus, soutěživost, přísné známkování. Škola má vést k soustředění, podnikavosti a zájmu o svět. Hodlá skončit s politickou indoktrinací centralizovaného systému, vrátit školu rodičům a obcím. Zápas s pokrokovými školskými odbory lehký nebude, pro učitele je rovnostářská ideologie výhodná, lze za ní pohodlně skrýt vlastní neschopnost. Ani zreformovat hospodářství snadné nebude. Zjednodušit byrokracii a snížit stav úředníků ( byrokrati se dle Parkinsonova zákona množí jako králíci ), je úkol nadlidský, jak vidíme ve všech státech, které nejsou ve válce. Jednodušší bude nakopnout ekonomiku a snížit daně upadající střední třídě i nesmyslnou daň podnikovou ( 35 procent ), jež by při patnácti procentech měla přilákat globální firmy z daňových rájů, a investovat doma. Ospravedlní Lafferovu křivku vyššího výběru daní snížením daní, jež prezidentu R. Reaganovi umožnilo zvyšovat náklady na zbrojení. Snadné bude zlikvidovat zelené dotace a usnadnit těžbu fosilních paliv, ale těžší investovat bilióny ( ? ) dolarů do upadlé dopravní i energetické sítě a do armády. Stačil však pouhý záměr a dolar i akcie stoupají. Taková fiskální expanze při téměř plné zaměstnanosti ( pět procent lidí bez práce ) znamená neomezovat příliš imigraci. D. Trumpovi ve skutečnosti šlo o výběr přistěhovalců, o tradiční dovoz kvalitních pracantů, zrušený koncem sedmdesátých let, jinak hrozí vyšší inflace a schodek zahraničního obchodu. V prezidentském týmu se mluví o pěti - až deseti-procentní celní bariéře na omezení importu a vyšších úrocích. Silný dolar s takovou nízkou zábranou podnítí evropský export, stagnující Evropa se může radovat. S Británií zřejmě vznikne zóna volného obchodu.

Podivná je prezidentova proti-čínská rétorika. Číňané totiž už dávno svou měnu nechávají plavat a nesmyslná obchodní válka, jak učí dějiny, by jistě vedla i k něčemu horšímu, než je harašení zbraněmi, a to jistě není v americkém geopolitickém zájmu. Ustrašení Evropané se obávají destabilizace. Podaří se mu omezit sociální výdaje? Dnes už téměř polovina Američanů pobírá něco od státu a náklady na důchody rostou. Přímo otřesný je počet lehce postižených dělníků v invalidním důchodu, často s psychickou diagnózou ( 6, 4 miliónu ), jak dokazuje demograf Nicholas Eberstadt v knize „Muži bez práce”. Americké vlády je jednoduše „zaparkovaly v chudých domácnostech”, aby si vylepšily statistiku nezaměstnanosti, a ti nešťastníci psychicky zahnívají před televizí. Bude mít Donald Trump odvahu přitvrdit i zde? Šanci má značnou, bude za ním stát Kongres, 33 guvernérů a náhoda mu přihrála i Nejvyšší soud. Republikáni se nemůžou dočkat, aby s D. Trumpem trumfli i samého Ronalda Reagana a Ameriku vyléčili z evropské nemoci.

Zdroj: Novinky.cz, https://www.novinky.cz/komentare/424979-komentar-amerika-velika-a-mocna-alexander-tomsky.html

A nakladatel Alexander Tomský se svými skvělými postřehy ještě jednou:

 

Výzva! - Alexander Tomský

 

Podivné módní slovo, většinou v plurálu. Užívá je k agitaci a ke své obraně zejména dnešní ohrožená mocenská a intelektuální nomenklatura hlavního pravo - levého liberalistického směru politiky. Ta považuje svou dlouhodobou ideologickou nadvládu za vrchol dějinného pokroku a není schopna revidovat své politické náboženství. Promýšlí pouze taktiku, jak po brexitu a Trumpovi reagovat na ony pro ni tak děsivé výzvy populismu, nacionalismu, rasismu, xenofobie, antiglobalizace a dalších zel netolerance. Jistěže silně přehání, západní společnost se ještě zdaleka nenachází v hluboké krizi, dochází jen k přeskupení politických sil, k odporu vůči extrémní politice identity, jež povýšila negativní svobodu lidských práv ( negativní ve smyslu, co nejnižších nároků společnosti na jedince ) a prosazovala kosmopolitní pluralismus. Oslabením národa, tradice i náboženství se společnost rozpadá na osamělá individua a zároveň vytváří zatím jen okrajové znepřátelené kmeny, extremistická hnutí, ve kterých mládež hledá pospolitost ( R. S. Foa a Y. Mounk ). Likvidace normativní tradice, kterou bez náboženství může zajistit pouze národní stát, viditelně snižuje porodnost, rozvrací rodinu a vede k osamělému životu.

Dnešní tolik pomlouvaní populisté nejsou ve skutečnosti žádní fašisti ani rasisti, nevyznávají kult ( zbožštění ) národa ani kolektivistickou či etnickou ideologii. Holandský Geert Wilders je dokonce pravicový liberál, rakouští svobodní H. C. Stracheho mají nejen kořeny nacionální, ale i liberální, u německé Frauke Petryové o nacionalismu už vůbec mluvit nejde. Jde o strany mono-tematické, vymezují se tak jako 80 procent evropské populace proti imigraci muslimů, a proto tak rozčilují vyznavače humanistického kultu, pro něž je nepřípustná selekce podle náboženství, jak vyčetla nově zvolenému americkému prezidentovi německá kancléřka. Nomenklatura Evropské unie vítá příchozí, protože zvyšují diverzitu společnosti a oslabují soudržnost národního státu. Proto také tito tzv. populisté stejně jako konzervativci usilují o návrat suverénního státu a oslabení či likvidaci Unie. Evropa se nachází v krizi německé euro-zóny, jež uvrhla jižní Evropu do bídy, a ani severu se v pasti společné měny nijak nedaří. Sanace bank zdiskreditovala globalizační elitu. Lidé mají plné zuby toho, že se o jejich osudu rozhoduje někde v Haagu nebo na kjótském zasedání. V suverenitě začínají vidět garanci demokracie a svobody, stát, jaký chtějí oni, a nikoli lid, jaký chce stát, nota bene pod cizí kuratelou. Národní stát dokáže ochránit bezpečnost svých občanů, neboť vytváří sociální kapitál, soudržné a loajální společenství, jistě že v bezpečnostní a obchodní spolupráci s ostatními státy. Má být ale podmětem internacionální spolupráce, nikoli subjektem globální nadvlády nad-národních institucí. Tento pokus skončil fiaskem a není pravda, že je suverenita bezmocná vůči globálním firmám, o jejichž zdanění a chování může rozhodovat. Národní strany v poměrném volebním systému ( výjimkou je prezidentská volba ve Francii ) zatím vyhrát nemohou, pravici však ovlivní. Nejde o žádnou výzvu. Rozehraje se fascinující zápas o nový pořádek. Já doufám s generálem de Gaullem v „Evropu vlastí”. 

 

Zdroj: Novinky.cz, https://www.novinky.cz/komentare/425472-komentar-vyzva-alexander-tomsky.html

 

Alexander Tomský  je politolog, překladatel a pedagog. Dlouhá léta žil ve Velké Británii. Po studiích pracoval jako politolog v ústavu Keston College, kde se specializoval na výzkum církve a státu, státního ateismu a náboženské opozice ve střední Evropě. Po listopadové revoluci se vrátil zpět do Česka a věnoval se překladatelství a publicistice. Vedl nakladatelství Academia a nakladatelství Národního divadla, přednášel na New York University v Praze.