Nový americký prezident v zrcadle mainstreamového tisku
Tak copak nám píšou o 45. prezidentovi USA na liberálně – levičáckých Novinkách.cz, dceřiných to stránkách deníku Právo, jež bývalo mnoho let po Listopadu 1989 seriózním a nevšedním zdrojem informací a názorů, ale dnes už je zase plně tím oficiálním a mainstreamovým Rudým Právem, papouškujícím ústy J. Pehe, V. Bělohradského a jiných havlistů oficiální evropskou socialistickou a liberálně-levičáckou ideologii? Čtěme:
Příští prezident USA Donald Trump nabídl post ministra spravedlnosti alabamskému senátorovi Jeffu Sessionsovi. J. Sessions, který podle agentury Reuters nominaci přijal, patřil k jeho nejbližším spojencům, jedná se ale o kontroverzní postavu. Novým ředitelem CIA zase má být kritik dohody s Íránem, kongresman Mike Pompeo. Jak on, tak Jeff Sessions mají blízko k vnitro-republikánskému hnutí Tea Party. Jeff Sessions byl prvním senátorem, který Donalda Trumpa podpořil. Je tvůrcem jeho imigrační, protiteroristické a obchodní politiky. Spekulovalo se, že by mohl zaujmout ministerský post buď na spravedlnosti nebo na obraně. Podle televize CBS ale není jisté, že ho Senát schválí. Jeff Sessions už totiž jednou u senátorů narazil, když byl v roce 1986 navržen na federálního soudce. Na jmenování však nedošlo, i když měli republikáni v Senátu většinu, a to kvůli Sessionsovým rasistickým komentářům z pozice žalobce. Možný budoucí ministr spravedlnosti kromě jiného prohlásil, že činnost rasistů z Ku – Klux - Klanu je v pořádku, dokud jeho členové nekouří marihuanu. Později uvedl, že žertoval a připustil, že to nebyl vhodný vtip. Jeff Sessions se nicméně v roce 1994 stal ministrem spravedlnosti Alabamy a o dva roky později byl zvolen do Senátu, kde křeslo třikrát obhájil. J. Sessions je zastánce tvrdého vyhošťování imigrantů a stavby zdi na hranicích s Mexikem. Podporoval invazi do Iráku a požadoval zákaz uzavírání homosexuálních manželství. Je proti potratům, odmítá pojištěnecký program Obamacare a za krize byl proti zachraňování bank, státnímu vykupování špatných úvěrů i proti pumpování peněz do ekonomiky. Stěžoval si, že za Baracka Husseina Obamy vzrostl počet zelených karet vydaných lidem z muslimských zemí.
Novým ředitelem Ústřední zpravodajské služby ( CIA ) se podle deníku The Washington Post stane kongresman Mike Pompeo. I on se hlásí ke konzervativní platformě Tea Party. Nominaci na poradce pro otázky národní bezpečnosti pak přijal penzionovaný generál Michael Flynn. Některá média ale kritizují jeho vstřícnost vůči Moskvě. Tento generál je i zastáncem tvrdšího postupu USA vůči teroristické organizaci Islámský stát ( IS ). M. Flynn se zatím nevyjádřil, zda funkci přijme. Bývalý šéf vojenské rozvědky DIA M. Flynn, jemuž bude příští měsíc osmapadesát let, byl blízkým poradcem Donalda Trumpa v předvolební kampani. V minulosti proslul jako břitký kritik Obamovy administrativy. Michael Flynn byl penzionován v roce 2014. Budoucí americký prezident se ve čtvrtek setkal i s guvernérkou Jižní Karolíny Nikki Haleyovou, o níž se spekuluje jako o možné ministryni zahraničí. Tato čtyřiačtyřicetiletá dcera indických imigrantů byla kritičkou D. Trumpa v jeho předvolební kampani, nakonec ale hlasovala pro něj. Nikki Haleyová, která je podle BBC považována za vycházející hvězdu republikánů, se v minulosti veřejně vyslovila proti ubytovávání syrských uprchlíků v Jižní Karolíně. Je také kritičkou Obamovy socialistické reformy zdravotního pojištění.
Spekulace, že by mohl v čele amerického ministerstva zahraničních věcí stanout případně i John Bolton, vyvolávají v některých zemích obavy, že by vnější politiku USA mohli utvářet takzvaní jestřábi, tedy zastánci silového řešení konfliktů. Přispívá k tomu i skutečnost, že budoucímu prezidentovi Donaldu Trumpovi pomáhá dávat dohromady jeho kabinet konzervativní nadace Heritage, která velmi podporovala útok na Irák. Nejde jen o střet tradičních republikánů, jako je Rience Priebus, který povede Trumpovu kancelář, s neortodoxními lidmi, jako je hlavní strategický poradce budoucího prezidenta Steve Bannon, který je kvůli svému působení v roli šéfa proti-imigračního webu Breitbart považován na rasistu ( viz níže ). Hlavní spor se týká právě klíčového postu ministra zahraničí. Vedle jména newyorského starosty Rudyho Giulianiho stále častěji zaznívá i jméno Johna Boltona, bývalého amerického velvyslance v OSN, který však v této pozici působil za vlády George Bushe jen rok, protože ztratil podporu republikánů. J. Bolton už nyní agituje za zrušení jaderné dohody s Íránem, která se nelíbila ani nově zvolenému prezidentovi. John Bolton, který ještě na vlády Billa Clintona vyzýval spolu s dalšími neo-konzervativními jestřáby k odstranění iráckého diktátora Saddáma Husajna, loni napsal komentář „Zastavte íránskou bombu bombardováním Íránu“. ( Poznámka SK – to kdysi chtěl i český expremiér a současný prezident ČR Miloš Zeman! ) Politicky nekorektní John Bolton se také opakovaně vyjadřoval velmi kriticky k mezinárodním institucím včetně OSN. Je zastáncem toho, že by USA měly vést i unilaterální zásahy bez jakéhokoli mezinárodního schválení. Vede rovněž kampaň, aby USA nespadaly pod Mezinárodní trestní soud. John Bolton je znám i ostře proti-ruskými postoji, připomíná web The American Conservative. Před třemi lety, tedy ještě před anexí Krymu, v době krize okolo kauzy Edwarda Snowdena, jemuž dala Moskva azyl, říkal, že „je nutné sundat rukavice a dělat věci, které budou ruského vůdce Vladimira Putina bolet”. To má hodně daleko k Trumpově vstřícnosti k ruskému vůdci a deklarované vůli zlepšit vztahy mezi Ruskem a USA. To Rudy Giuliani zastává tradičnější postoje, kdy požaduje pokračující americkou angažovanost v zahraničí, boj proti terorismu a stabilizaci situace v Afghánistánu a Iráku. Ani jeden z nich však není izolacionista, který by vyvedl USA z konfliktů a nezatáhl je do dalších, což si přáli mnozí Trumpovi voliči. Televizní stanice NBC News zase uvedla, že Donald Trump uvažuje rovněž o Mittu Romney, bývalém republikánském kandidátovi na prezidenta, který o křeslo bojoval v roce 2012 proti Baracku H. Obamovi. M. Romney se má údajně s Donaldem Trumpem setkat už tuto neděli, aby spolu jeho případné angažmá prodiskutovali, dodala televize s odvoláním na nejmenované zdroje. M. Romney byl přitom během voleb velkým Trumpovým kritikem. Newyorského miliardáře označil mimo jiné za "falešného". Donald Trump ho zase nazval "zoufalcem". Po Trumpově vítězství se ale postupně oba republikáni začali usmiřovat.
Nově zvolený americký prezident Donald Trump v rámci sestavování svého týmu jednal ve čtvrtek s někdejším ministrem zahraničí a nositelem Nobelovy ceny za mír Henrym Kissingerem. Oznámil to Trumpův speciální tým, který má na starosti plánování období předání moci. Oba spolu hovořili mimo jiné o Číně, Rusku, Íránu a Evropské unii. Jednání s prominentním republikánem, který zastával post šéfa diplomacie v administrativě prezidenta Richarda M. Nixona a jeho nástupce Geralda Forda, bývalo vždy považováno za nezbytný rituál pro ctižádostivé politiky, obzvláště pak pro uchazeče o křeslo v Bílém domě. Henry Kissinger je stále velmi uznávaným zahraničně-politickým expertem a poradcem. "Chovám k panu Kissingerovi obrovský respekt a velmi si vážím toho, že se mnou sdílel své myšlenky," uvedl D. Trump po jednání, které se konalo v jeho newyorském mrakodrapu Trump Tower. Jak ale poznamenala agentura AFP, H. Kissinger je známý i tím, že měl blíže k poražené demokratické kandidátce Hillary Clintonové a přiznal, že si myslel, že to bude právě ona, kdo souboj o Bílý dům vyhraje.
Donald Trump získává i první zahraniční spojence. Japonský ministerský předseda Šinzó Abe s ním jednal přímo v USA. "Jsem přesvědčen, že Donald Trump je velmi důvěryhodný vůdce," sdělil Š. Abe novinářům své dojmy z devadesátiminutového setkání v Trumpově kanceláři na Manhattanu. Japonský premiér také uvedl, že se s Donaldem Trumpem dohodli na další schůzce, aby mohli vést "širší a hlubší rozhovory". D. Trump vyvolal právě v Japonsku v předchozích měsících znepokojení, když během předvolební kampaně prohlásil, že některé země málo platí za americkou vojenskou ochranu. "Japonsko, Německo, Jižní Korea, Saúdská Arábie jsou bohaté státy. Proč neplatí Spojeným státům za obranu?" ptal se Donald Trump. Japonsko namítá, že již nyní vynakládá velké částky na provoz amerických základen v zemi a že je i strategickým zájmem USA, aby měly v tichomořské oblasti své vojáky.
Také syrský prezident dr. Bašár Asad vidí v Donaldu Trumpovi spojence v boji s terorismem. Soudí tak z jeho projevů v předvolební kampani, i když připouští, že je třeba počkat, jak se novopečený prezident bude chovat, až získá prezidentské pravomoci. Dr. B. Asad to řekl v rozhovoru pro portugalskou televizi. „Nemůžeme říci nic o tom, co udělá, ale když bude bojovat s terorismem, samozřejmě že budeme spojenci, přirození spojenci v tomto ohledu, stejně jako s Rusy, Íránci a mnoha dalšími zeměmi,“ řekl legální syrský prezident portugalské veřejnoprávní stanici RTP. Pod současnou administrativou podle syrského státníka Spojené státy s Islámským státem bojují, ale jen ze vzduchu a podporují navíc i část takzvaně umírněných rebelů, kterou režim v Damašku považuje a označuje za teroristy. Donald Trump ale slíbil, že pokud se dostane do Bílého domu, s Islámským státem rychle zatočí.
I ukrajinský prezident Petro Porošenko si telefonoval s nově zvoleným prezidentem USA Donaldem Trumpem, oznámil to P. Porošenko v oficiálním prohlášení. Stalo se tak nedlouho poté, co si Trump volal s ruským prezidentem Vladimirem V. Putinem. Petro Porošenko v rozhovoru s příštím prezidentem USA zdůraznil význam podpory Washingtonu při odporu Ukrajiny proti ruské agresi. Prezident P. Porošenko uvedl, že poblahopřál Donaldu Trumpovi ke zvolení, a vyjádřil připravenost spolupracovat s příští administrativou USA na posilování ukrajinsko - amerického partnerství. ( Poznámka SK – Kyjev se právě nyní hlavně hlasy politické strany Blok Petra Porošenka brání přijetí europeistického zákona – úmluvy Rady Evropy o ochraně žen, který zakazuje diskriminaci lesbiček a bisexuálek, i dalších úchylek u žen. Blok Petra Porošenka nechce přijímat zásady EU, odporující křesťanství. Pomůže konzervativní americká administrativa Ukrajině v odporu? ). „Zdůraznil také potřebu rozhodné podpory Washingtonu Ukrajině při jejím odporu proti ruské agresi a při zavádění klíčových reforem,“ stojí v prohlášení o telefonátu současného ukrajinského prezidenta. Oba státníci se dohodli, že budou v kontaktech pokračovat, a Petro Porošenko také pozval D. Trumpa k návštěvě Ukrajiny. Už předtím mluvil Donald Trump také s V. V. Putinem, jak v pondělí informoval Kreml. Řeč byla o potřebě spojit síly v boji s extremismem a mezinárodním terorismem a i v tomto případě si oba státníci velmocí slíbili, že budou v kontaktech pokračovat. V. V. Putin prý řekl, že chce s novou americkou vládou vést „partnerský dialog“. Donald Trump vzbudil v kampani před prezidentskými volbami pozornost postojem, že by USA měly uznat ruskou anexi Krymu, pokud by to vedlo k lepším vztahům s Moskvou a silnější spolupráci v boji proti teroristům z Islámského státu. „Lidé na Krymu, podle toho, co jsem slyšel, by raději byli v Rusku než tam, kde byli dříve. A k tomu také musíme přihlížet,” uvedl Donald Trump v tehdejším rozhovoru pro televizi ABC. Nyní se k této otázce nevyjádřil.
A typické téma liberálních levičáků? Nebezpečí „fašismu“, samozřejmě, aniž bychom „fašismus“ jakkoli definovali, že. To by jako ti největší fašisté dopadli právě europeističtí globalisté! Tak tedy citujme Novinky.cz:
Rozhodnutí příštího amerického prezidenta Donalda Trumpa vybrat si za hlavního stratéga Stephena K. Bannona vyvolalo v USA spíše pobouření, radovala se z něj jen extrémní pravice a ocenil je „neonacistický“ web Daily Stormer. S. K. Bannon je považován nejen za misogyna a homofoba, ale také za rasistu, i když on sám to popírá. Jednou prý uvedl, že je leninista. „Bannon je nejlepší osobou, která mohla být dosazena do této klíčové role vedle Pata Buchanana ( americký paleo-konzervativní politik - pozn. red. Práva ) a mne,“ napsal v článku s titulkem „Buzny a Židi kňučí kvůli jmenování Bannona” šéfredaktor neonacistického webu Daily Stormer Andrew Anglin. List The Washington Post v analýze uvádí, že S. K. Bannon nesporně přitahuje mnoho bílých rasistů, což i on sám přiznal, ačkoliv se označení rasista brání. Stephen Bannon, který vedl extrémně pravicový proti-imigrační web Breitbart, sám sebe označuje nijak nedefinovaným termínem „alternativní pravice”, což je podle něj ultra-pravicová ideologie, která se staví proti imigraci a globalizaci. V rozhovoru pro web „Mother“ Jones Bannon v srpnu řekl: „Někteří bílí nacionalisté jsou přitahováni částí filozofie alternativní pravice.“ Dodal však, že alternativní pravice není rasistická. „Když se podíváme na hnutí identity v Evropě, myslím si, že mnohým z nich jde skutečně o 'polskou identitu' a 'německou identitu'. Je to více identita spojená s národním státem,“ řekl Stephen Bannon. Web Breitbart na svých stránkách uváděl, že alternativní pravice není rasistická, jen „bez omlouvání zastává politiku nové identity, která upřednostňuje zájmy své vlastní demografie“. S názorovým ukotvením samotného S. K. Bannona je to prý složitější. List Daily Beast citoval jeho neautorizované výroky, kde se naopak prezentoval jako zastánce extrémní levice. „Jsem leninista. Lenin chtěl zničit stát, a to je taky můj cíl. Chci všechno strhnout dolů, zničit celý dnešní establishment,“ řekl tehdy reportérovi. Při autorizaci sice S. K. Bannon pravil, že si na nic nepamatuje a že médiím rozhovory neposkytuje, nijak se však proti výrokům neohradil. Citace je přitom v souladu s jeho dalšími vyjádřeními na webu Breitbart: „Je tu rostoucí globální hnutí vzpoury proti establishmentu, proti permanentní třídě politiků doma a proti globálním elitám, které je ovlivňují.“ Ještě ostřeji se vyjádřil v rozhovoru pro New York Times. „Nevěříme, že je v této zemi fungující konzervativní strana, a rozhodně si nemyslíme, že by to byla Republikánská strana. Je potřeba dát facku čubce - Republikánské straně,“ prohlásil S. K. Bannon, přičemž označení za čubku patří ještě mezi ta mírnější z těch, jaká současným republikánům adresoval.
Zdroje: Novinky.cz,
https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/420955-trumpovym-bezpecnostnim-poradcem-by-se-mel-stat-byvaly-general.html
Teletext České televize, https://www.ceskatelevize.cz/teletext/ct/