Donald Trump postupující, vítězící
"Jak je možné, že se to muži, kterého mnozí považovali za karikaturu politika, podařilo?" ptá se na stránkách Reflexu politolog Petr Sokol. A ihned si odpovídá.
1. Populismus Trumpa vyhovuje americkým voličům, kteří mají dost establishmentu a elit východního pobřeží. Dobrá výchozí pozice Donalda Trumpa u této voličské skupiny mu zaručuje úspěch, stejně jako dalšímu selfmademanovi Ronaldu Reaganovi v roce 1980. Trump mluví tak, jak obyčejní lidé chtějí slyšet, bez politické korektnosti a ideologických klišé. Navíc je skvělým rétorem a bavičem, pročež mu příznivci prominou i občasné protimluvy. Ty ostatně vyplývají z potřeby Trumpa oslovit své často protichůdné skupiny podporovatelů. A narozdíl od Rosse Perota či Pata Buchanana v minulosti primárek zůstává Donald Trump uvnitř zavedené strany, byť je v ní opozicí.
2. Donald Trump dokázal vytvořit širokou voličskou koalici s mnohdy protichůdnými póly, stejně jako Reagan před 36 lety. Podporují ho mnozí konzervativní evangelikálové, stejně jako tzv. Reaganovi demokraté - bílí dělničtí voliči a odboráři ze severu USA. Tito muži z nižší střední třídy často volí Demokratickou stranu ( z níž ostatně Trump i Reagan k republikánům přestoupili, Donald Trump v osmdesátých letech paradoxně podporoval Reaganovi protikandidáty Cartera a Mondalea ), oslovuje je však tvrdost konzervativních kandidátů Republikánské strany v otázkách imigrace a v zahraniční politice, čímž je na počátku 80. let Ronald Reagan po nešťastném Carterově období připoutal k pravému křídlu republikánů. Velikou šanci má tudíž nyní i Donald Trump - komentátoři se shodují, že dva nejhorší američtí prezidenti ve 20. století se jmenovali Carter a Obama. Trump přitahuje i mnoho tzv. nezávislých voličů mimo obě hlavní politické strany Ameriky. Donald Trump boduje i na americkém Jihu, který od sociálních reforem demokratického prezidenta L. Johnsona v 60. letech ( idea "Velké společnosti" ) navzdory historické tradici Demokratické strany volí konzervativní republikány.
I Ronald Reagan v letech 1980 a 1984 postavil svůj úspěch na různorodé koalici voličů: sjednotil tzv. krajní pravici republikánů 60. let okolo Barry Goldwatera, dále evangelikální náboženské konzervativce, ekonomické libertariány, populisty prosazující největší možnou míru americké přímé demokracie v praxi, tradiční konzervativce ( R. Nixon, G. Ford ) a nakonec zastánce velikých vojenských výdajů a tvrdé linie v zahraniční politice ( tzv. "jestřáby" ).
3. Donald Trump se ve svém programu odvolává právě na ikonu americké konzervativní pravice Ronalda Reagana, i když politolog Petr Sokol upozorňuje na odlišná východiska v morální i ekonomické oblasti u Reagana na straně jedné a Trumpa na straně druhé ( multimiliardář je v hodnotových otázkách vlažnější a v ekonomice spíše patří mezi levostředové izolacionisty a ochranáře ).
4. Trump je pro mnoho voličů "Antiobamou", politicky nekorektním protipólem liberálně levicového socialisty Baracka Husseina Obamy podporujícího všechny možné menšiny, rasové i sexuální. Současný prezident zklamal naděje před osmi lety do něj vkládané a D. Trump je podle Petra Sokola novým spasitelem Ameriky, která dle mého mínění zkrátka Batmany, Spidermany a Supermany vyžaduje.
5. Donald Trump si vzhledem ke svému bohatství může dovolit být nezávislý na různých lobbistech. USA navíc milují bohaté a úspěšné lidi.
Takže uvidíme! Osobně bych si přál konzervativní prezidentskou a viceprezidentskou kandidátku Donald Trump - Ted Cruz, ale počkejme si na konečné výsledky republikánských primárek. Bude to jistě zajímavé!