Chvála pesimismu!

Venku je mokro-šedo a únorový Psychologický zpravodaj se rozhodl s počasím ladit: podíváme se na pesimismus.
Budeme na něj ovšem hodní, takže se zaměříme ne na to, jak ho eliminovat, nýbrž na jeho přínosy. O optimismu se mluví pořád a pořád se doporučuje. Sklenice je poloplná, ne poloprázdná ... Ale co když jste na Sahaře, oáza nikde a máte poslední půlku lahve vody? Nebude lepší s ní pesimisticky opatrně hospodařit než si ji v optimistické víře, že "to nějak dopadne", vylít na hlavu?
Nebo si představte, že Váš kamarád, co se k Vám chystá na návštěvu, má nějakou vysoce nakažlivou a nepříjemnou nemoc. Bude pro Vás lepší, když bude kamarád optimista, který Vás přijde oblažit svou přítomností i svými bacily s tím, že "Všechno bude dobrý", nebo když to bude pesimista, který si řekne "Ještě bych je nakazil" a zůstane radši doma?
Pesimismus není vždy úplně marný přístup. Ukazuje se, že pesimisté jsou obezřetnější - všude vidí rizika a možné potíže a snaží se jich vyvarovat. To se hodí třeba u právníků či pilotů ( nebo nakažených kamarádů ). 
Pesimisté lépe odhadují realitu. Experimenty prokázaly, že optimisté nadhodnocují svůj vliv na události, zatímco pesimisté jsou v těchto odhadech přesnější. 
Pesimistu je také těžké zklamat - on je zklamaný už preventivně. S nezdary předem počítá, takže na něj potom nemusí dopadnout tolik, jako na člověka, který očekával jen světlé zítřky.
Právě vyšší obezřetnost, lepší odhad reality a prevence zklamání patří k výhodám pesimistického přístupu.
Takže až Vám někdy nepůjde být optimistou ( s čímž se přece jenom většinou žije líp ), můžete z toho některý z těchto benefitů těžit.

S předjarním pozdravem Michaela Peterková

Zdroj: Psychologický zpravodaj, psyx.cz